Ve Šemanovickém dole se dá během jedné vycházky sledovat, jak lidé přizpůsobovali život pískovcovým skalám. Hluboké údolí mezi Šemanovicemi a Jestřebicí ukrývá obydlí, sklepy i prostory pro hospodářství. Na jeho jižním konci leží Klemperka, skalní objekt, který mohl sloužit jako opevněné místo.
Světnice, komory i chlívek ve skále
Kokořínsko proslulo pískovcovými roklemi, skalními městy a útvary vzniklými zvětráváním, například voštinami. Do zdejší krajiny ale patří také stavby, v nichž lidé využili skálu jako ochranu i stavební materiál.
Skalní obydlí v oblasti vznikala převážně v 19. a na počátku 20. století, některá možná už v 18. století. Jejich uspořádání často odpovídalo běžnému roubenému domu komorového typu: bývala v nich síň, světnice a komory, někdy také sklep nebo chlév. Šlo tedy o zázemí pro bydlení i hospodaření, nikoli jen o nouzové úkryty.
Dobře zachovanou ukázku představuje skalní obydlí u domu čp. 31 na severovýchodním okraji Šemanovic. Vytesali ho do východně orientované stěny nad svahem klesajícím do Šemanovického dolu. Objekt je památkově chráněný a zachovalo se v něm trojdílné členění na síň, světnici a komory.
Ve skále je také nízký chlívek propojený se síní úzkou štěrbinou, kterou bylo možné kontrolovat zvířata. K obydlí náleží samostatný skalní sklep s oknem. Při organizované exkurzi je u čp. 31 plánována prohlídka exteriéru.
Další pozůstatky osídlení a Klemperka
V dole a jeho okolí se dochovaly také stopy míst označovaných jako bývalá čp. 23, Rozbořenka, někdejší čp. 26 a Relich. Další skalní obydlí se nachází v Truskavně. Jednotlivé objekty se liší mírou zachování i přístupností.
Na jižním konci Šemanovického dolu, pod ostrožnou s Truskavnou, leží Klemperka. Přírodní pískovcový převis tu lidé upravili a doplnili tesanými prostory. Díky poloze a možným roubeným přístavbám mohl být celek dobře bránitelný.
Jestli šlo o středověký skalní hrádek, tvrz, nebo jiný opevněný objekt, není jisté. Klemperka bývá řazena mezi dutinové a jeskynní hrady, její konkrétní funkce však není bezpečně doložena. Také jméno místa patří k místní tradici: podle pověsti měl jeskyni na začátku 19. století využívat jako úkryt loupežník Klempera. Jde o vyprávění, nikoli o potvrzenou zprávu o obyvateli či ukrytém pokladu.
Trasa roklí a výstup po žebříku
Šemanovickým dolem prochází žlutá turistická značka mezi Jestřebicí a Klemperkou. U Klemperky se připojuje modrá trasa vedoucí od Kokořína. Výletní cesta míjí pískovcové stěny a skalní dutiny; v okolí jsou také Truskavna, Kostelíček u Malé Jestřebice a další pozůstatky historického osídlení.
Podle zvolené varianty měří okruh přibližně deset až dvanáct kilometrů a vede členitým terénem. Není vhodný pro kočárky ani pro lidi s omezenou schopností pohybu a orientace. Hodí se pevná obuv; u Klemperky je podle muzejních informací nutné vystoupat po žebříku.
Regionální muzeum Mělník připravuje komentovanou vycházku s historikem a archeologem Kamilem Podroužkem. Konat se má v sobotu 5. září 2026 od 10 hodin, sraz je u autobusové zastávky v Malé Jestřebici. Přibližně šestihodinová trasa měří kolem deseti kilometrů a patří do programu k padesátému výročí vyhlášení původní CHKO Kokořínsko. Přístup ke Klemperce mohou ovlivnit ochrana přírody nebo sezónní uzávěry.