Od Kněžpole se k Trnovci dá dojít po polní a zpevněné lesní cestě. Přírodní rezervace leží v nivě Moravy a na ploše 45,93 hektaru spojuje několik různých prostředí: lužní les, nivní louky i extenzivně udržovaný ovocný sad. Území v nadmořské výšce kolem 180 metrů bylo vyhlášeno rezervací v roce 2000.
Trnovec nemá značený turistický okruh ani cyklostezku. Chodci a cyklisté využívají cesty podél jeho jižní a západní hranice. Při průchodu okolím je proto dobré zůstat na cestách a nevstupovat do citlivých částí rezervace.
Podrost rozkvétá už na jaře
V lesním patře se objevují sněženky podsněžníky, dymnivky duté, prvosenky vyšší, plicníky lékařské i řeřišnice hořké. K jarní podobě Trnovce patří také česnek medvědí. Termín kvetení se mění podle počasí, a tak se nedá spolehnout na pevné datum.
Časné jaro nabízí pohled na bylinný podrost ještě předtím, než lesní koruny vytvoří hustší stín. Trnovec ale není upravenou botanickou zahradou s vyznačenou trasou přímo mezi květy. Při procházce je namístě vnímat proměny krajiny z cest a respektovat, že jde o chráněné území.
Sad je důležitý i pro vzácné druhy
Starý ovocný sad může působit méně upraveně než mladé stromy, jeho význam pro přírodu je však značný. Dutiny, odumírající větve a trouchnivějící dřevo poskytují útočiště živočichům i houbám, které v pravidelně udržovaných porostech nacházejí vhodné prostředí obtížněji.
Mezi zdejšími brouky odborné průzkumy zaznamenaly například páchníka hnědého, roháče obecného, zdobence a zlatohlávky. Na starém dřevě rostou také vzácné dřevokazné houby, mimo jiné trepkovitka šafránová, pórnatka široká a tlustěnka mléčná. Nejde o druhy, které by návštěvník při běžné procházce nutně spatřil; jejich výskyt ale ukazuje, jakou roli v přírodě staré stromy a rozkládající se dřevo mají.
Volavčí hnízdiště potřebuje klid
V Trnovci hnízdí kolonie volavky popelavé. V období hnízdění je proto důležité ptáky nerušit a nepřibližovat se k hnízdům. Rezervace je součástí evropsky významné lokality Natura 2000 Kněžpolský les, která zahrnuje širší území lužních lesů, slepých ramen, tůní a luk v nivě Moravy. Trnovec tak náleží k rozsáhlejší přírodní krajině, nikoli k osamocenému zelenému ostrůvku.