Při návštěvě Kněžic stojí za pozornost kostel svatého Jakuba staršího. Na jeho podobě se podepsalo několik staletí: původní stavba vznikla nejspíše ve 13. století, později získala gotické kněžiště a barokní úpravy a v roce 1837 k ní přibyla kamenná věž. Historii chrámu doplňuje příběh varhan, které dnes připomínají práci novoměstského varhanáře Františka Svítila.
Stavba proměňovaná po staletí
Přesný rok založení kostela není doložený. Jeho počátky se proto spojují s pravděpodobně pozdně románskou stavbou ze 13. století. V období vrcholné gotiky následovala přestavba, při níž vzniklo polygonální kněžiště se sakristií. Pozdější barokní zásahy, typické pro 18. století, doplnily další vrstvu jeho stavebního vývoje.
Současnou podobu výrazně určuje kamenná věž, postavená v roce 1837. Kostel tak není zachovanou ukázkou jediného slohu, ale stavbou, na níž lze sledovat několik různých etap.
Od chátrání k obnovenému farnímu životu
Ne vždy byl kostel v dobrém stavu. Přibližně kolem roku 1570, kdy v Kněžicích působili evangelíci, stavba chátrala. Po obnovení farnosti během třicetileté války do obce dojížděl farář z Brtnice a kostel zůstával ve špatném stavu.
Proměňoval se také prostor pro zpěváky a varhany. Podle farní kroniky míval kostel dva dřevěné kůry. Roku 1769 byly odstraněny, s výjimkou části určené pro zpěváka a varhany. Dřevěnou konstrukci pak v roce 1808 vystřídal zděný kůr.
Varhany Františka Svítila a jejich obnova
O varhanách v kostele se písemné prameny zmiňují nejpozději v roce 1757. Tehdejší nástroj pocházel z kostela v Brtnici a podle farní kroniky se opravoval v letech 1773 a 1791. Když opravy přibývaly, pořídila farnost na počátku 19. století další varhany ze zrušeného paulánského kostela v Brtnici. Prameny se rozcházejí v datu jejich pořízení: domovní soupis uvádí rok 1808, farní kronika rok 1812.
Dnešní varhany byly instalovány roku 1869. Jejich výrobcem byl František Svítil z Nového Města na Moravě. Nástroj má jeden manuál s 49 tóny a pedál s 12 tóny. Mezi jeho rejstříky patří Principal 8', Salicional 8', Octava 4', Mixtura 3x, Flauta basová 8', Subbass 16' a Violonbass 8'.
V roce 1918 byly z varhan vyňaty cínové píšťaly pro válečné účely; nové se pořídily v roce 1922. Generální opravu, vyladění a konzervování provedl roku 1972 Karel Zadák z Brna-Starého Lískovce.
Další rozsáhlá obnova proběhla v letech 2019 až 2023 a zahrnula všechny části nástroje. Restaurátoři se věnovali také zlacené řezbářské výzdobě varhanní skříně, kterou obnovili Ladislav Moravec z Vojkovic a Vladimír Kučera z Brna. Náklady přesáhly dva miliony korun; přispěly na ně Ministerstvo kultury, Kraj Vysočina a obec Kněžice.
Návštěva kostela
Kostel je stále živým farním místem a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Interiér lze navštívit při bohoslužbě nebo se domluvit s Římskokatolickou farností Kněžice u Třebíče a Opatov na Moravě. Časy bohoslužeb i možnosti návštěvy se mohou měnit. Samostatné prohlídky varhan se běžně nekonají; příležitostí může být domluva s farností, koncert nebo zvláštní návštěva.