Černý rybník leží na území Klínů II, vpravo od silnice mezi Flájemi a Klíny směrem ke státní hranici s Německem. Chráněné území se rozkládá zhruba 4,5 kilometru jihozápadně od Flájské nádrže, v nadmořské výšce kolem 810 metrů. Návštěvu tu určuje především citlivá krajina rašeliniště, nikoli možnost volného pohybu mokřadem.
Mokřad, který roste pomalu
Vrchoviště zabírá přibližně 13 hektarů a vodu získává hlavně ze srážek. Rašelina se tu ukládala po dlouhou dobu; její vrstva dosahuje podle místa asi 1,7 až 7 metrů. Pod mokřadem leží krystalické horniny Krušných hor, zejména dvojslídné a biotitické pararuly.
V rostlinném patře se objevují mechy, vřes obecný, borůvka černá, vlochyně i brusinka obecná. K cenným druhům patří šicha černá, koprník štětinolistý, klikva bahenní a rojovník bahenní. Na podmáčených místech rostou břízy, vrby, smrk ztepilý a různé druhy borovic. V severozápadní části rezervace se vyskytuje také kleč a suchopýr pochvatý.
Rybník a stopy po odvodňování
Vodní plocha na východním okraji dala rezervaci její jméno. Malý Černý rybník vznikl v 19. století pro chov ryb a z jeho okolí odtékají Svídnice a Bílý potok. Spolu s rašeliništěm tvoří mokřadní systém, který zadržuje vodu v horské krajině.
V území zůstaly také hluboké odvodňovací příkopy. Připomínají dobu, kdy se lidé snažili mokřady vysušovat a využívat jinak. Dnes je cílem ochrany zachovat vrchoviště a jeho vodní režim. Lokalitu zatěžují mimo jiné imise a výsadba nepůvodních dřevin na okrajích rezervace.
Prostor pro ptáky i plazy
Černý rybník byl dříve významným tokaništěm a hnízdištěm tetřívka obecného. Tento údaj popisuje někdejší význam místa, není však příslibem, že se s tetřívkem při výletě setkáte. Mezi další uváděné druhy ptáků patří sýc rousný a kachna divoká; zaznamenány byly také kriticky ohrožená čírka obecná a kulíšek nejmenší.
Z plazů tu žijí ještěrka živorodá a zmije obecná. Jejich pozorování závisí na klidu, počasí i náhodě. Podstatné je především zachované chladné a vlhké prostředí, které potřebují druhy vázané na málo narušená stanoviště.
Přístup k rezervaci
Krajský turistický portál uvádí možnost dostat se k lokalitě pěšky, na kole i autem. Česká geologická služba upozorňuje, že vjezd autem může být povolen pouze na základě povolení. Silnice vede přibližně 250 metrů od chráněného území; pro orientaci slouží souřadnice 50°39'12.16" N, 13°31'45.55" E.
Rezervace byla vyhlášena a její ochranné podmínky jsou vedeny v právních předpisech Ústeckého kraje pod číslem 1/2009. Při pohybu v okolí je třeba respektovat režim ochrany, nevstupovat do rašeliniště a nerušit ptáky ani další živočichy.