Celý okruh začíná i končí u klecanského zámku a vede přes město, Klecanský háj i svahy nad řekou. Přibližně 6,5 kilometru dlouhá trasa nabízí 28 zastavení, takže nejde jen o obyčejnou procházku krajinou. Během několika hodin se tu střídají sakrální památky, literární historie, archeologie, vojenské pozůstatky a vyhlídky do vltavského údolí.
Zámek, kostel a kaplanka Václava Beneše Třebízského
Výchozí místo u zámku připomíná historii Klecan už samotnou stavbou. Zámek vznikl na místě starší tvrze a první písemné zmínky o něm pocházejí ze začátku 17. století. Objekt dnes není veřejnosti přístupný, prohlédnout si jej proto lze pouze zvenčí. V okolí stojí také barokní socha svatého Jana Nepomuckého a další drobné památky.
Mezi výrazné body v centru patří kostel Nanebevzetí Panny Marie. V pramenech se objevuje už v roce 1332, kdy měl ještě gotickou podobu. Později byl barokně přestavěn a v 19. století znovu upravován. Nedaleko najdete sochu svatého Václava, někdejší obecnou školu a faru, která je spojena se spisovatelem a kaplanem Václavem Benešem Třebízským.
Třebízský v Klecanech působil od roku 1876. Jeho bývalá kaplanka se dochovala jako pamětní síň s původním vybavením a předměty, které používal. Spisovatelovu památku připomíná také pomník z roku 1894. Kříž s Kristem vznikl v dílně Josefa Václava Myslbeka, reliéf Třebízského vytvořil Josef Mařatka.
Schody, háj a romantická Pyramida
Od městských památek se stezka vydává ke Císařským schodům. Jejich pojmenování odkazuje k atentátu na císaře Františka Josefa I. ve Vídni v roce 1853. Připomínat měly jeho záchranu. O rok později u nich přibyly dva stromy vysazené při příležitosti císařova sňatku s Alžbětou Bavorskou.
V Klecanském háji se mění okolí i tempo výletu. Chodníky a ulice vystřídají lesní cesty, svahy a místa vhodná k zastavení. K nim patří palouček Benešovka, hájovna s rybníčkem nebo lokalita U sedmi dubů. Zajímavostí je také skupina vzrostlé turecké lísky a platanu.
Jedním z nejneobvyklejších míst na trase je zděná Pyramida. Jde o pozůstatek romantických úprav háje z druhé poloviny 19. století. Vypráví se, že může souviset s hrobem oblíbeného psa majitele zámku, případně s podzemními chodbami vedoucími směrem k Levému Hradci. Tyto spojitosti však patří k místním pověstem a nejsou doloženými historickými fakty.
Letištní valy a pohledy na Vltavu
Stezka upozorňuje i na ochranné valy bývalého letiště. Za druhé světové války je v této krajině vybudovala německá Luftwaffe. Po válce areál využíval Český národní aeroklub, od roku 1951 zde působil 50. letecký pluk a provoz letiště skončil v roce 1963. Dnes jsou z někdejšího strategického prostoru patrné především nenápadné terénní pozůstatky.
Otevřenější místa v háji přinášejí výhledy na údolí Vltavy, Levý Hradec a klecanskou plavební komoru. Za dobré viditelnosti lze z jednoho místa pozorovat letadla, vlak, lodě i silniční dopravu. Historické stezky se tu tak setkávají s rušným dopravním koridorem podél řeky.
Hradiště z 10. století a cesta ke Klecánkám
Další zastavení připomíná raně středověké hradiště z 10. století. Archeologové na místě doložili také slovanské pohřebiště. Lokalita pravděpodobně souvisela s mocenským prostorem na protějším Levém Hradci, přesné historické vztahy mezi oběma místy však nejsou v textu stezky představeny jako jistý závěr.
Okruh je přístupný po celý rok a značí jej modrá turistická značka. V Klecanech i u přívozu v Klecánkách stojí informační panely, které pomáhají s orientací. Celá procházka se všemi zastaveními zabere několik hodin. V lesní části je třeba počítat s kamenitějšími a svažitými úseky, takže trasa není všude pohodlná pro kočárek ani pro nejmenší děti.
Do Klecan se dá přijet příměstskými autobusy z Prahy. Pěší a cyklisté mohou využít také přívoz do Klecánek, jehož provoz se může měnit a je potřeba s tím při plánování cesty počítat.