Z Klatovce vede lesní cesta k rybníku Zhejral, který se skrývá v Jihlavských vrších. Na procházce tu návštěvník míjí vodní hladinu, rákosiny, mokřadní louky i lesní porosty. Tato pestrá krajina dělá z místa jedno z biologicky nejcennějších území v okolí Javořice.
Samotný rybník leží zhruba jeden až 1,3 kilometru východně od Klatovce a asi dva kilometry západně od vrcholu Javořice. Nadmořská výška se pohybuje přibližně mezi 675 a 696 metry. Zhejral je součástí národní přírodní památky, která chrání nejen rybník, ale i okolní mokřady a další navazující stanoviště.
Chráněné území se v průběhu let rozrostlo
Údaje o rozloze Zhejralu se liší podle toho, zda se mluví o původním, užším vymezení, nebo o dnešní národní přírodní památce. Starší materiály uvádějí přibližně 27 hektarů. Současná památka má podle evidence Agentury ochrany přírody a krajiny rozlohu 146,5141 hektaru.
Území bylo poprvé chráněno od roku 1982. Nové právní vymezení, účinné od roku 2016, zahrnulo také další cenné louky, lesy a mokřadní biotopy. Rybník leží v katastru Klatovce v Kraji Vysočina, širší chráněná oblast zasahuje rovněž do katastrů Horní Pole a Světlá pod Javořicí v Jihočeském kraji. Se Zhejralem se tedy nespojuje obec Jarošov nad Nežárkou.
Voda formuje krajinu i její rostliny
Rybník vznikl v mělké pramenné míse. Pod zdejší žulou se na místech s vysokou hladinou podzemní vody vytvořily rašelinné půdy. U vody rostou například zevar vzpřímený a přeslička říční, na ně navazují ostřicové porosty a vlhké pcháčové louky.
Významnou část lokality tvoří slatinná a přechodová rašeliniště. Roste tu vachta trojlistá, prstnatec májový, zábělník bahenní, klikva bahenní i suchopýr pochvatý. Zaznamenán byl také bazanovec kytkokvětý, ostřice dvoumužná a vrba rozmarýnolistá. Rosnatka okrouhlolistá a tolije bahenní se vyskytují na východním břehu rybníka a pod hrází; část těchto nálezů leží podle některých podkladů mimo hranice památky.
K předmětům ochrany patří i zdrojovka potoční, míčovka kulkonosná, pobřežnice jednokvětá a ostřice přioblou. Rašeliniště je citlivé prostředí a jeho zachování závisí mimo jiné na nerušeném vodním režimu. Při procházce proto není namístě scházet z cest a hledat rostliny přímo v porostech.
Motýli, obojživelníci i ptáci mokřadních luk
Rozmanitost prostředí od otevřené vody přes louky až po lesní okraje prospívá také hmyzu. Při intenzivním průzkumu bylo v lokalitě zaznamenáno přibližně 500 druhů motýlů. Patří mezi ně například píďalka mokřadní, můřička rašelinná, dřevobarvec brusnicový a lišejníkovec mokřadní.
Zarostlé a mělké břehy využívají obojživelníci. Žijí tu skokan ostronosý, skokan krátkonohý i skokan hnědý, rosnička zelená, ropucha obecná a čolek obecný i horský. V okolních porostech se vyskytují desítky druhů savců, mimo jiné vydra říční, plšík lískový a hraboš mokřadní.
Na loukách a v rákosinách lze najít prostředí vhodné pro bramborníčka hnědého, lindušku luční, cvrčilku zelenou, bekasinu otavní, motáka pochopa, sluku lesní či potápku malou. Tetřívek obecný tu byl naposledy pozorován v roce 1978, jde tedy o historický údaj. Zhejral náleží také do evropsky významné lokality Natura 2000, která zahrnuje rovněž okolí rybníka Karhov.
Od Klatovce k hrázi a dál pod Javořici
K rybníku se dá dojít z Klatovce po lesní cestě směrem k hrázi. Zhejral je možné zahrnout do delšího výletu po okruhu Po stopách husitů nebo do trasy naučné stezky Poznej kraj pod Javořicí, která propojuje Klatovec, Horní Pole, Zhejral a Karhov. Stav cest a značení se mohou měnit, proto je před cestou potřeba podívat se do aktuální mapy.
Podél okrajů lokality se střídá otevřená hladina s rákosinami, rašelinnými loukami a tmavými lesními porosty. V teplejší části roku se tu dají pozorovat motýli a kvetoucí mokřadní rostliny, jejich výskyt však návštěva nezaručuje.
Zhejral je zvláště chráněné a vodohospodářsky citlivé území, nikoli běžné koupaliště. Návštěvníci by měli zůstávat na cestách, nevstupovat do rašelinišť, nerušit ptáky ani obojživelníky a nic nesbírat.