Na stodole v Klatovci zachycuje monumentální sgrafito Kristus v mandorle. Na severní stěně domu je zase malba Milenci. Obě díla vznikla přímo na venkovské usedlosti čp. 26, kde v letech 1961 až 1972 žili a tvořili manželé Bohumila „Míla“ Doleželová a Jiří Mareš.
Usedlost, která se stala galerií
Stavení leží pod Javořicí v západní části Českomoravské vrchoviny. Soubor tvoří přízemní zděný dům s hospodářskou částí, stodolou, dvorkem obehnaným kamennou zdí a zahradou. Dochované uspořádání i stavební detaily připomínají lidovou architekturu první poloviny 19. století.
Doleželová s Marešem dali svému domu jméno Casablanca. Postupně na něm vytvořili třináct nástěnných maleb a šest sgrafit. Umělecká výzdoba pokrývá fasády i hospodářské stavby a propojuje tradiční venkovské prostředí s moderní tvorbou druhé poloviny 20. století.
Malby, sgrafita i stopy každodenního života
Míla Doleželová se věnovala člověku, mezilidským vztahům i existenciálním tématům. V 50. a 60. letech se v její tvorbě výrazně objevovala také romská kultura. Obrazy v Klatovci patřily k prostoru, v němž se běžně žilo a pracovalo, nikoli do oddělené výstavní místnosti.
Jiří Mareš tvořil dřevořezy, litografie a olejomalby, za vrchol jeho práce se však považují monumentální sgrafita. V Klatovci zkoumal také možnosti nástěnné tvorby: testoval různé omítkové materiály a sledoval, jak odolávají dešti, mrazu i proměnlivému počasí. Usedlost tak sloužila také jako místo, kde ověřoval, jak může umění obstát ve venkovním prostoru.
Umělecké zásahy se neomezily na venkovní zdi. V bývalé černé kuchyni vzniklo okénko a Mareš sestavil kachlová kamna z různobarevných glazovaných kachlů. I tyto drobnosti ukazují, jak se tvorba prolínala s každodenním životem manželů.
Společná cesta Doleželové a Mareše
Bohumila Doleželová se narodila v roce 1922, Jiří Mareš v roce 1932. Vzali se v roce 1958 a jejich tvorba se vzájemně ovlivňovala. Před Klatovcem žili v opuštěné cihelně u Jihlávky a později se přestěhovali do Telče. Pobyt v Klatovci patří k nejvýraznějším obdobím jejich společného života.
V roce 1966 se Doleželová představila na výstavě v Galerii Vysočiny v Jihlavě. Její tvorbu tam objevil mexický obchodník a následovala pozvání k výstavám v zahraničí. Její díla se později dostala mimo jiné do Spojených států, Mexika, Tel Avivu a Paříže. Klátovecká usedlost naproti tomu zachovává její práci i Marešova sgrafita v prostředí a měřítku, pro které vznikala.
Co čekat při návštěvě Klatovce
Soubor bývalého ateliéru a galerie pod širým nebem byl v roce 2023 prohlášen kulturní památkou. V letech 2024 až 2025 se uskutečnil restaurátorský zásah. Nejprve bylo třeba zpevnit a stabilizovat dochované omítky, poté se restaurovaly původní části a citlivě doplňovala místa, která chyběla. Počítalo se také s ochrannými skleněnými kryty, není však jisté, zda byly všechny navržené prvky dokončeny.
Některé malby a sgrafita lze dobře vidět z veřejné cesty. Dům na adrese Klatovec 26 je v soukromém vlastnictví, nemá běžnou muzejní otevírací dobu a bez předchozí domluvy nebo oficiální příležitosti se nevstupuje na dvůr ani do interiéru.
V Telči je v Univerzitním centru Masarykovy univerzity stálá expozice věnovaná dílu Míly Doleželové. Představuje širší pohled na její život a tvorbu, zatímco v Klatovci lze její malby a Marešova sgrafita vidět přímo na usedlosti, pro kterou vznikla.