Z Lestkova stoupá červená turistická značka na vrch ve výšce přibližně 548 metrů nad mořem. Na jeho vrcholu, severozápadně od obce a na okraji Doupovských hor, stojí zřícenina Egerberku. Leží nad pravým břehem Ohře a její poloha nabízí pohledy směrem ke Klášterci nad Ohří i do širšího okolí.
Hrad je volně přístupný po celý rok. Návštěvníky tu ale nečeká pokladna ani pravidelné prohlídky: jde o nezajištěnou zříceninu s nerovným terénem a místy, kde může být zdivo uvolněné. Při pohybu po areálu je proto potřeba dávat pozor.
Od středověkého sídla k opuštěné zřícenině
Jméno Egerberk odkazuje k německému názvu řeky Ohře, Eger. Druhé označení, Lestkov, je odvozené od podhradní obce, která dnes patří ke Klášterci nad Ohří.
Přesné datum založení hradu ani jeho zakladatel nejsou známí. Odborné podklady kladou vznik na konec 13. nebo počátek 14. století, zatímco keramické nálezy připouštějí i o něco starší původ. První bezpečná písemná zmínka pochází z roku 1317 a uvádí Viléma z Chýš a Egerberka. Za zakladatele bývá tradičně označován Odolen z rodu pánů z Chyš, jisté to však není.
Jak vypadal nejstarší hrad, nevíme. Většina dnes viditelného zdiva pochází z rozsáhlé přestavby na konci 14. století. Tehdy Egerberk získal Jindřich Škopek z Dubé, který patřil k významným mužům na dvoře Václava IV.
Paláce, brány a obranný systém
Egerberk měl půdorys se dvěma paláci. Pravidelné obdélné nádvoří uzavírala palácová křídla na kratších stranách, zatímco podél delších stran vedly spojovací hradby. V severozápadní části stála polygonální věžice.
Nejvýraznější pozůstatky tvoří obvodové zdi severovýchodního paláce, kterému se někdy říká věžový. Dochovaly se zhruba do úrovně druhého patra a jsou v nich patrné okenní i dveřní otvory. Pozornost přitahuje také otvor s dvojitou gotickou klenbou. V areálu lze rozeznat části hradeb, sklepní hospodářské prostory, pozůstatky dolního hradu a zbytek vstupní brány s polygonální flankovací věžicí.
Hradní jádro doplňovalo opevněné předhradí a příčná budova. Vnější obranu tvořily věžovitá brána, příkop a val. Další, první brána stála na koruně valu, takže přístup k hradu vedl několika prvky opevnění.
Šlechtické spory i příběh Jana Husa
Po Jindřichu Škopkovi se na Egerberku vystřídali další majitelé, mezi nimi Mikuláš Augustinův z Prahy, nejvyšší zemský písař. S hradem se pojí tradice, podle níž tu na přelomu let 1412 a 1413 pobýval Jan Hus a začal pracovat na české postile. Toto spojení je však třeba chápat jako tradované, nikoli jako jistě doloženou událost.
V 15. století se o majetek přeli páni z Ilburka, Šumburkové a Jakoubek z Vřesovic. Místní podání vypráví také o Wendovi z Ilburka, kterého měl Vilém ze Šumburka po dobytí hradu nechat zemřít v hladomorně. Patří k hradním pověstem, ne k bezpečně potvrzeným dějinám.
Od roku 1460 drželi Egerberk téměř sto let Fictumové. V roce 1557 připadl Bohuslavu Felixovi Hasištejnskému z Lobkovic, který si v Rašovicích nechal postavit nové sídlo Felixburk. Roku 1591 získali hrad Štampachové ze Štampachu. Po konfiskaci jejich majetku po stavovském povstání koupil panství v roce 1623 Kryštof Šimon z Thunu a připojil Egerberk ke Klášterci.
Jak se na Egerberk dostat
Nejkratší přístup vede z Lestkova po červené značce. Podle výchozího místa v obci měří přibližně půl až jeden kilometr. Z lázeňského areálu v Klášterci nad Ohří je cesta dlouhá zhruba 2,5 až 3 kilometry. Od železniční stanice lze vyrazit po zelené do Rašovic a dál pokračovat po červené přes Lestkov; tato varianta má kolem 4,5 kilometru.
Autem se dá dojet do Lestkova, závěrečný úsek je ale nutné absolvovat pěšky. Potvrzené parkoviště přímo u hradu není známé, a proto je třeba při parkování respektovat místní podmínky.
Výhledy a stav zříceniny
Z hradního vrchu se otevírají pohledy na Klášterec, údolí Ohře, Krušné hory, Měděnec a Klínovec, také směrem ke Kadani. Za dobré viditelnosti lze spatřit i zříceninu Šumburku. Výhled ovlivňuje počasí, roční období i okolní vegetace.
Poté, co hrad ztratil rezidenční funkci, začal chátrat. Mapa lesů z roku 1790 ho ještě zachycuje se střechami, k úplnému rozpadu tedy došlo později. Dnes je v soukromých rukou. Vlastník Petr Zajíc, historik a pracovník památkové péče, postupně zajišťuje zdivo a pracuje na zpřístupnění areálu. V roce 2023 přispělo město Klášterec nad Ohří na informační tabule a zabezpečení vstupu do paláce, Ústecký kraj podpořil statické zajištění starého paláce a brány. Při prohlídce je nutné nevstupovat do nebezpečných míst, nezasahovat do zdiva a neodnášet případné archeologické nálezy.