Výlet na Házmburk začíná u placeného parkoviště v Klapém. Odtud je třeba dojít k hradu přibližně 2,5 kilometru: nejprve cesta prochází ovocným sadem, pak pokračuje kamenitým lesním terénem. Vjezd až k památce není povolen a trasa není vhodná pro kočárky ani vozíky.
Na vrchu vysokém 418 metrů stojí dvě věže, které jsou vidět zdaleka. Oválná tmavá Černá věž patří k dolnímu hradu, světlá hranolová Bílá věž označuje horní část areálu. Z jejího vrcholu se otevírá rozhled na Libochovice, dolní Poohří, roviny kolem Labe, Říp i další vrchy Českého středohoří. Za mimořádně dobré dohlednosti lze zahlédnout také Ještěd nebo Krkonoše.
Čedičový vrch s historií sesuvů
Házmburk je nejvyšším bodem Klapské tabule. Jeho kuželovitý vrchol vznikl sopečnou činností a tvoří ho nefelinický bazanit, tedy druh čediče. Pevné podloží hradu má i odvrácenou stránku: svahy jsou náchylné k sesouvání a pohyb půdy v minulosti opakovaně zasáhl obec Klapý.
Nejničivější událost přišla roku 1898. Během 55 hodin se půda posunula o 54 metrů a zničila 32 domů včetně školy. V letech 1882, 1900 a 1939 postihly obec další sesuvy. Dva roky po katastrofě z roku 1898 bylo poškozeno dalších 52 stavení. Při sesuvu v roce 1939, který následoval po silných deštích, utrpěla silnice, popadaly elektrické sloupy a okolí zasypaly stovky kubíků štěrku.
Od hradu Lichtenburků k sídlu Zajíců
Přesný počátek hradu není objasněný a staré kroniky uvádějí různé příběhy. Dochované sídlo vzniklo nejspíš kolem poloviny 13. století a bývá spojováno s Lichtenburky. Jeho původní podoba byla zřejmě jednoduchá a vojensky zaměřená: hradní jádro tvořila hranolová věž obehnaná mohutnými hradbami.
Na počátku 14. století získal hrad směnou Jan Lucemburský. V roce 1335 jej prodal Zbyňku Zajícovi z Valdeka. Zajícové pak opevnění rozšířili, přidali brány i další stavby a pojmenování Klapý vystřídal název Házmburk. Ten odkazuje na rodový erb se zajícem, německy „Hase“.
Rod Zajíců měl významné majetky také v Libochovicích a Budyni. Házmburk proto nebyl osamoceným hradem, ale součástí mocenského zázemí, které hrálo roli v dění celého dolního Poohří.
Pevnost, kterou husité nedobyli
Za husitských válek se Zajícové přidali ke katolické straně. Jejich majetky přerušovaly spojení mezi kališnickými městy, takže Házmburk měl strategický význam. Husité ovládli Libochovice, samotný hrad se jim však podle dochovaných údajů dobýt nepodařilo.
V roce 1440 byly na Házmburk převezeny do úschovy kostelní poklady z Pražského hradu, mezi nimi také vzácná bohoslužebná roucha. Přibližně v době husitských válek vzniklo pod hradem městečko Podhradí, které poskytovalo zázemí posádce i panství. Po opuštění hradu zaniklo.
Zajícové později přesunuli své pohodlnější sídlo do Budyně a Házmburk začal pustnout. Roku 1586 se o něm už psalo jako o pustém; postupně se proměnil v ruiny, které jsou dnes hlavní součástí výletu na vrchol.
Dvě věže a stopy různých stavebních etap
Černá věž v dolním hradě je vysoká přibližně 25 metrů a postavili ji z tmavého místního čediče. Původní vstup do ní vedl po visuté pavlači v patře. V pozdější době věž sloužila také jako vězení.
Bílá věž v horním hradě měří 26 metrů. Svůj název získala podle světlého pískovce, který je nejlépe patrný v horních částech stavby. Základy jsou z čediče, střední část tvoří tesaný pískovec a vrchol opracované kvádry. Použité materiály připomínají, že hrad vznikal a měnil se v několika stavebních etapách. Na věž vede dřevěné schodiště.
V areálu je také neobvyklá věž na konci opevnění, jejíž účel se dosud nepodařilo určit. Nedaleko stával kostelík svatého Mikuláše, který mohl nahradit hradní kapli.
Archeologie a stepní příroda
Házmburk je vedle historické památky také významnou archeologickou a přírodovědnou lokalitou. Záznamy připouštějí, že na vrchu mohlo být raně středověké hradiště. Osídlení je doloženo od neolitu přes dobu bronzovou a železnou až po středověk; v okolí jsou rovněž pozůstatky zaniklé vesnice pod hradem.
Chráněné stepní a lesostepní prostředí je domovem vzácných rostlin i bezobratlých. Roste zde například koniklec luční český, kavyl sličný a kozinec rakouský. Mezi uváděné živočichy patří saranče Stenobothrus eurasius a přástevník kostivalový.
Házmburk spravuje Národní památkový ústav. Prohlídkový okruh vede bez průvodce venkovními částmi areálu a návštěvníci mohou vystoupat na Bílou věž. Návštěvní doba i vstupné se během roku mění.