V mnišských celách, noviciátu nebo zimním refektáři se dá nahlédnout do každodenního života kladrubských benediktinů. Prohlídka vede i ambity a obnoveným rajským dvorem. Klášter tak ukazuje víc než jen svou nejvýraznější dominantu, kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Areál leží v Pozorce nedaleko Stříbra a patří k nejvýznamnějším benediktinským klášterům v Čechách. Podle většiny pramenů ho založil kníže Vladislav I. v roce 1115. Klášter souvisel s kolonizací západního pohraničí a jeho poloha byla blízko důležité obchodní cesty. Od roku 1995 je národní kulturní památkou.
Kostel, který určuje podobu areálu
Kladruby se během staletí proměňovaly, zásadní stavební etapa přišla na přelomu 17. a 18. století. Na barokní přestavbě pracovali Kryštof Dientzenhofer a Jan Blažej Santini-Aichel. Santini zde navrhl své nejrozsáhlejší a nejnáročnější barokně gotické dílo: kostel Nanebevzetí Panny Marie. Stavba měří na délku 86 metrů.
V letech 2016 až 2022 prošly obnovou také části konventu. Z místností zmizely některé nepůvodní příčky a pozdější vestavby, takže se jejich dispozice přiblížila původnímu uspořádání. Nové prohlídkové trasy se návštěvníkům otevřely v dubnu 2023.
Prohlídka kláštera přibližuje život benediktinů
Okruh Klášter zahrnuje cely, noviciát, kapli, učebnu noviciátu, zimní refektář i ambity. Připomíná, že klášterní den netvořily jen modlitby. Součástí života komunity bylo také vzdělávání, práce, jídlo a odpočinek, vše v rytmu stanoveném řeholí svatého Benedikta.
Výklad se věnuje například vázání knih, měření času a kartografii. Původního barokního vybavení se dochovalo jen málo, proto interiéry doplňují nově zhotovené repliky historického mobiliáře. K vidění jsou také restaurované obrazy, nábytek a plastiky. Podoba místností tak vychází z kombinace dochovaných předmětů a rekonstrukce jejich někdejšího prostředí.
Součástí trasy je kostel i rajský dvůr Starého konventu. V jeho zahradě roste přibližně 80 druhů bylin a 450 růží. Rostliny měly praktické využití v kuchyni a léčitelství, některé sloužily také při liturgii. Zahrada zároveň nabízela prostor ke ztišení.
Od kláštera ke knížecímu sídlu
Klášter zrušil císař Josef II. v roce 1785. Po období, kdy areál sloužil různým účelům, získal bývalý klášter i panství v roce 1825 kníže Alfréd I. Windischgrätz. Jeho rod vlastnil areál do roku 1945 a postupně ho přetvořil v aristokratické sídlo s rozsáhlým hospodářským zázemím.
Proměně se věnuje prohlídková trasa Zámek. Představuje Alfréda I., jeho manželku Eleonoru, šlechtické hospodaření i vznik knížecí rezidence v někdejším řeholním areálu. Jedním z jejích výrazných míst je původní knížecí knihovna s přibližně 25 tisíci svazky. Kontrast mezi uspořádaným životem mnichů a reprezentativním prostředím šlechty patří k hlavním příběhům, které Kladruby vyprávějí.
Objevy při obnově a další plánované práce
Archeologický výzkum během rekonstrukce odkryl pozůstatky pivovaru a sladovny. Jejich torzo zůstalo zachované a je součástí návštěvnického výkladu. Připomíná hospodářskou stránku kláštera i pozdější rozšiřování provozů o hvozd, přístavky, sklepy a další prostory.
V letech 2026 až 2028 pokračuje projekt Život v řádu II. Počítá s obnovou konventní kaple v severozápadní části Nového konventu, torzálně dochované barokní výmalby, historických oken a mobiliáře. Práce se týkají také rajského dvora Nového konventu, tří místností v přízemí severního křídla a historické studny, nad níž má vzniknout dřevěný pavilon. Připravovaná expozice se zaměří mimo jiné na dějiny 20. století, poválečné změny obyvatelstva a přechod od šlechtického vlastnictví ke státní správě.
Návštěvníci si mohou vybrat základní okruhy Klášter a Zámek, jejich rozšířené varianty nebo samostatný okruh Santini. Otevírací doba, ceny i dostupnost tras se mění podle sezony. Hlavní nádvoří, rajský dvůr Nového konventu a jižní zahrada jsou podle návštěvnických informací přístupné zdarma, samotné prohlídky jsou zpoplatněné.