V neděli 4. října 2026 se Kladrubský klášter představí jako místo, kde se do podoby budov propsal každodenní život jeho obyvatel. Komentovaná prohlídka v rámci Dne architektury nabídne pohled na exteriéry areálu a na to, jak jednotlivé části sloužily řeholní komunitě i pozdějším uživatelům.
Architektura podle potřeb klášterního života
Klášterní areál nebyl tvořen pouze kostelem a slavnostními prostory. Benediktini potřebovali také místa k bydlení, práci, ukládání zásob a správě rozsáhlého hospodářství. Rozmístění budov proto odpovídalo dennímu rytmu mnichů i fungování celé komunity.
Konkrétnější představu o životě v Kladrubech na konci 18. století poskytují inventární soupisy majetku z listopadu 1785. Vychází z nich projekt Klášter Kladruby – Život v řádu, který přibližuje duchovní i pracovní stránku existence mnichů a ukazuje, jak mohl vypadat jejich den, rok i celý život.
Říjnová prohlídka se uskuteční v exteriérech. Vnitřní prostory lze poznat prostřednictvím běžných prohlídkových okruhů kláštera.
Šest století proměn od založení po barokní přestavbu
Za vznikem kláštera stojí podle většiny pramenů kníže Vladislav I., který jej roku 1115 založil jako benediktinské opatství. Umístění souviselo s kolonizací západního pohraničí i s blízkostí někdejší Norimberské obchodní stezky. Na začátku 14. století už Kladruby patřily k nejbohatším klášterům v českém království.
Podobu areálu v průběhu času ovlivňovaly nejen stavební slohy, ale také měnící se potřeby komunity. Původní románská bazilika prošla v letech 1712 až 1726 přestavbou podle návrhu Jana Blažeje Santiniho Aichela. Vznikla tak stavba označovaná jako barokní gotika, která spojuje gotické prvky s barokním pojetím prostoru. Nový konvent byl v 18. století vybudován podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Současná obnova se snaží přiblížit areál jeho barokní dispozici. Odstraňují se některé novodobé příčky, doplňují zaniklé klenby a obnovuje se také rajský dvůr starého konventu.
Po roce 1785 se z kláštera stala kasárna i pivovar
Řeholní éru ukončilo rozhodnutí Josefa II. Klášter byl zrušen roku 1785 a poslední kněží podle údajů Národního památkového ústavu odešli 7. dubna následujícího roku. Rozsáhlý areál pak postupně dostával nové využití.
Klášterní prostory sloužily jako kasárna, invalidovna i muniční sklad. V letech 1825 až 1945 je vlastnil rod Windischgrätzů, za jehož éry zde vznikl mimo jiné pivovar a rodová knihovna s přibližně 25 tisíci svazky. Po druhé světové válce areál využívaly státní statky a lesy. Některé místnosti se proměnily v byty, sýpku obilí nebo traktorovou stanici.
I tyto zásahy dnes patří k příběhu Kladrub. Dokládají, jak se po zániku klášterní komunity měnila role jednotlivých budov a jak se historické prostory přizpůsobovaly novým účelům. Od roku 1995 je areál národní kulturní památkou.
Termín, místo a účast na prohlídce
Komentovaná prohlídka během Dne architektury začne v neděli 4. října 2026 ve 14 hodin a potrvá přibližně hodinu. Provázet budou Silvie Strachotová a architektka Eli Havla. Kapacita je 30 účastníků a rezervace je zdarma.
Sraz účastníků bude u pokladny kláštera na adrese Pozorka 1, Kladruby u Stříbra. Pozorka je místní částí města Kladruby v Plzeňském kraji. Spolupořadatelem je NPÚ Klášter Kladruby; správa památky poskytne také informace o případných změnách a organizačních podrobnostech.