V neděli 4. října 2026 se v Kladně–Kročehlavech uskuteční komentovaná vycházka zaměřená na dělnické bydlení a průmyslový vývoj města. Během přibližně dvou hodin propojí dvě lokality, které připomínají různé etapy kladenských dějin: starší kolonii Pražské železářské společnosti a Poldi Siedlung.
Trasa povede po běžných městských komunikacích. Nezaměří se na prohlídku jediného uzavřeného objektu, ale na urbanistické souvislosti, dochované domy a také na zástavbu známou z historických pramenů. Kročehlavy díky tomu nabídnou pohled na dobu, kdy průmyslové podniky neřešily pouze zaměstnání, ale také bydlení a podobu celých čtvrtí.
Kolonie pro rychle rostoucí Kladensko
Od druhé poloviny 19. století mířily na Kladensko tisíce lidí za prací v dolech, hutích a dalších průmyslových provozech. Počet obyvatel rychle rostl a s ním i nedostatek bytů. Do výstavby se proto zapojovaly průmyslové společnosti, které pro své zaměstnance vytvářely vlastní obytné soubory.
Pražská železářská společnost vybudovala v Kročehlavech unifikované dělnické domy. V dobových dokumentech se objevují označení jako Neue Kolonie, Alte Kolonie nebo Arbeiterwohnhaus. Šlo o promyšlené umístění bydlení pro početnou pracovní sílu v dosahu průmyslových podniků, nikoli jen o náhodně vzniklé jednotlivé domy.
Historické údaje z roku 1935 zmiňují například domy čp. 404 až 412 v tehdejších ulicích Nádražní, Prokopova a Žďárská. Další skupinu tvořily domy čp. 451 až 460 ve Vrchlického a Barákově ulici. Při vycházce je však nutné počítat s tím, že názvy ulic, číslování i rozsah zástavby se v průběhu času měnily.
Poldi Siedlung vznikala za okupace
Druhá část trasy zamíří k Poldi Siedlung, která se stavěla v letech 1939 až 1942 pro zaměstnance Poldiny hutě. Výstavba probíhala za nacistické okupace a souvisela s rozsáhlejšími plány na přeměnu Kladna v nové průmyslové město.
Na širší koncepci se od roku 1939 podíleli zástupci několika kladenských průmyslových podniků. Projekt neměl nabídnout pouze řady obytných domů. Počítal také s veřejnými a reprezentativními stavbami i s vytvořením nového městského centra, které se však do konce války nepodařilo dokončit.
Podobu Poldi Siedlung ovlivňovaly architektonické a urbanistické představy okupační správy. Odborné podklady spojují projekt s architektem Wernerem Knappem. Charakteristické jsou jednotný vzhled, pravidelné uspořádání a tradicionalisticky pojaté obytné stavby. Architektura zde tak nesloužila pouze praktickému bydlení, ale měla vyjadřovat také řád, sounáležitost a určitou představu o společnosti.
Od dělnických domů k obrazu města
Obě kolonie ukazují, jak se v čase proměňovalo podnikové bydlení. Starší zástavba Pražské železářské společnosti vznikala především jako odpověď na bytovou nouzi spojenou s prudkou industrializací. Poldi Siedlung už byla součástí širšího urbanistického záměru, který měl vedle ubytování zaměstnanců utvářet také nový obraz Kladna.
V obou případech se projevoval podnikový paternalismus. Firma zde vystupovala nejen jako zaměstnavatel, ale také jako činitel ovlivňující bydlení, sociální prostředí a prostorové uspořádání města. Dělnické domy proto pomáhají vysvětlit, proč některé části Kladna vznikly právě na svém místě a jak průmysl zasáhl do každodennosti několika generací.
Kdy a odkud se vychází
Sraz účastníků je 4. října 2026 v 10:00 na zastávce MHD U Meisnerů v Kladně–Kročehlavech. Vycházka potrvá přibližně 120 minut a její kapacita je omezená na 40 lidí.
Rezervace má podle oficiálních informací začít přes GoOut 13. září 2026. Podmínky účasti se mohou lišit, včetně údajů o vstupném.