Na adrese Vítězná 2955 v Kladně začíná prohlídka jednoho z nejvýraznějších obytných souborů české poválečné architektury. Šest věžáků v rozdělovské čtvrti dodnes tvoří nepřehlédnutelnou součást městské siluety a v prvním domě sídlí muzeum, které návštěvníky provede nejen interiérem, ale také až na střechu.
Šest domů podle poválečné vize
Myšlenka na výstavbu souboru vznikla už v roce 1946. První urbanistický návrh počítal s šesti desetipodlažními domy ve tvaru písmene Y. Studie přepracovaná v roce 1951 změnila jejich půdorys na T, který se stal jedním z typických znaků kladenských věžáků. Povolení ke stavbě bylo vydáno na konci téhož roku a práce začaly v březnu 1953.
První dům se dočkal obyvatel před Vánoci 1956. Poslední z celé šestice byl osídlen o rok později. Stavby měří zhruba 48 metrů. V různých materiálech se přitom objevuje označení desetipodlažní i třináctipodlažní, což zřejmě vychází z odlišného počítání jednotlivých podlaží.
Autorem projektu byl Josef Havlíček, který patřil k významným představitelům českého funkcionalismu a meziválečné avantgardy. Spolupracovali s ním Karel Filsak a Karel Bubeníček. Návrh vznikal v době silného vlivu socialistického realismu, přesto v něm Havlíček hledal moderní architektonický výraz. Jedním z inspiračních zdrojů mu bylo dílo francouzského architekta Augusta Perreta.
Architektura, která počítala i se společným životem
Věžáky nebyly navrženy jen jako soubor bytů. Důležitou roli měly také vstupy, chodby a další společné části domu. Velkoryse řešené prostory měly vytvořit prostředí odpovídající tehdejší představě moderního poválečného bydlení.
Pozornost si zaslouží především vstupní hala s reprezentativním uspořádáním. K výtvarným prvkům patří také dvanáct domovních znamení se zvířecími motivy. Na jejich tvorbě se podíleli například Marta Jirásková, Břetislav Benda, Mary Duras, Martin Reiner, Bedřich Stefan a Hana Wichterlová. Obytný soubor tak propojuje architekturu s uměleckou výzdobou, která není omezená na samostatné galerie nebo veřejné budovy.
Šest kladenských věžáků je dnes nemovitou kulturní památkou. Jejich hodnota spočívá nejen v neobvyklém vzhledu, ale také v tom, že se v nich zachovala původní představa domu jako promyšleného celku pro každodenní život.
Co ukáže Muzeum věžáků
Muzeum věžáků se nachází v prvním domě a jeho expozice není oddělená od samotné stavby. Během prohlídky se návštěvníci dostanou do vstupní haly, dobového vzorového bytu i krytu civilní obrany. Jednotlivá místa ukazují jak podobu tehdejší domácnosti, tak okolnosti, v nichž poválečná výstavba probíhala.
Vzorový byt představuje dobovou představu moderního bydlení z období dokončení souboru. Kryt civilní obrany zase připomíná bezpečnostní a společenské napětí, které tuto éru provázelo. Prohlídka díky tomu nesleduje pouze architektonický styl, ale také způsob života, pro nějž byly domy navrženy.
Trasa končí na střešní terase. Z výšky je dobře patrné, jak výrazně věžáky vystupují nad Kladno a jeho okolí. Střecha tak přirozeně doplňuje prohlídku domů, které byly od začátku koncipovány jako městská dominanta.
Návštěva muzea
Muzeum je podle aktuálních informací otevřené celoročně v sobotu a prohlídka trvá přibližně 90 minut. Rezervace předem je nutná, protože střešní terasa ani další části věžáku nejsou běžně přístupné jako samostatná vyhlídka. Skupiny se mohou objednat po domluvě i mimo pravidelný termín a k dispozici je také výklad v angličtině.
Většina návštěvnických prostor je přístupná vozíčkářům, výjimkou je střešní terasa. Vstup do muzea najdete u prvního věžového domu poblíž kostela svatého Václava. Vstupné a návštěvní režim se mohou měnit.