Zřícenina Levnov leží vysoko nad soutokem Oslavy a Chvojnice, na skalnatém ostrohu, který dnes porůstá les. Ze tří stran jej chrání prudké svahy a rozdíl mezi hradem a okolním terénem dosahuje až 110 metrů. Z někdejšího sídla se dochovalo jen omezené množství zdiva, samotná poloha však dává výletu výrazný cíl.
Ketkovák dostal své historické jméno až ve 20. století
V okolí Ketkovic lidé zříceninu dlouho znali jako Ketkovický hrad nebo Ketkovák. Teprve ve 20. století se podařilo určit, že jde o historicky doložený Levnov. K objasnění jeho totožnosti přispělo bádání kolem roku 1971.
Nejstarší bezpečně doložená zmínka o hradu pochází z roku 1346. Archeologické poznatky ukazují, že mohl vzniknout přibližně ve třetině 14. století. Ve výkladech se objevuje také zpráva z roku 1295, její spojitost s Levnovem ale není jistá.
Palác, předhradí a mohutné opevnění
Hrad měl palácovou dispozici. Zalomený palác tvořila přední dvouprostorová část o rozměrech přibližně 23 × 10 metrů, jejíž zdi byly silné až 2,6 metru. Zadní část měla podle zachovaných fragmentů zhruba 19 × 7,5 metru.
Předhradí se nacházelo na boční skalnaté terase. Jeho nejvýraznějším pozůstatkem je hradební zeď se třemi velkými opěrnými pilíři. Vstup zajišťovala věžovitá brána a přístup od náhorní planiny chránil příkop široký přibližně 35 metrů. Opevnění na šíji prošlo dvěma stavebními fázemi a podle památkových poznatků bylo zřejmě z velké části dřevěné. Chráněná plocha archeologické lokality má 12 362 metrů čtverečních.
Hrad zanikl násilně v roce 1442
Levnov byl v roce 1442 záměrně rozbořen. Velké kusy zdiva, které se sesunuly do příkopu, svědčí o tom, že nešlo pouze o postupné chátrání; násilné zničení potvrzují i písemné prameny.
Zánik souvisel s činností ozbrojených družin v neklidném období po husitských válkách. Podle dochovaných zpráv měl být hrad vykoupen od právoplatného majitele a následně odstraněn, aby nemohl sloužit loupeživým oddílům jako opěrný bod. Přesný průběh jeho obsazení či dobytí známý není. Jisté je, že byl zlikvidován, nikoli dál využíván.
Meandry, vyhlídky a značené cesty
Výlet k Levnovu vede údolím Oslavy a Chvojnice, kde se střídají hluboké meandry, skalní stěny, dubové a borové lesy i zbytky nivních luk. Území spadá do evropsky významné lokality a zasahuje sem také režim přírodní rezervace. Mezi cenná prostředí patří skalní biotopy, suché trávníky, suťové lesy i vodní toky s výskytem vzácných druhů.
V okolí se nachází vyhlídka Panorama, odkud je vidět meandr Oslavy zvaný Čertův jazyk. Zříceninu lze spojit s návštěvou hradu Kraví Hora nebo s delší pěší trasou údolím. Značené cesty vedou například z Ketkovic, od železniční stanice Vysoké Popovice nebo z prostoru Oslavan a Čučic. Stav tras se může měnit podle počasí a údržby; místy je terén náročnější.
Volně přístupná archeologická lokalita
Levnov nemá pokladnu ani pravidelnou otevírací dobu a návštěvníci se pohybují ve volně přístupné krajině. V okolí zříceniny je třeba počítat s prudkými svahy, příkopy a skalními hranami. Zdivo navíc nemusí být dobře patrné ze všech míst; výrazněji se ukazuje při pohledu z protějších svahů nebo z údolí.
Jde o významnou archeologickou lokalitu, proto není vhodné odnášet kameny, zasahovat do konstrukcí ani hledat nálezy povrchovým či hlubším sběrem. Na hradě dnes historii připomínají hlavně tvary terénu, pozůstatky opevnění a sesunuté bloky zdiva.