Šlapací soustruh, pilky, nože, kleště i kovadliny připomínají, kolik práce se skrývalo za výrobou dřevěné dýmky. V kelčské expozici Po stopách kelečského dýmkařství si lze prohlédnout nástroje i hotové výrobky a poznat řemeslo, které kdysi živilo místní rodiny.
Dýmky putovaly daleko za Kelč
V 19. století patřila Kelč k důležitým střediskům výroby dřevěných dýmek. Od 60. let tohoto století tu podle údajů Muzea regionu Valašsko působilo 13 dýmkařských mistrů a 73 tovaryšů a pomocníků. Do práce se zapojovali i další členové rodin, kterým výroba přinášela obživu nebo přivýdělek.
Kelečské fajky nacházely zákazníky v českých zemích, Rakousku, Uhrách a Polsku. Muzejní údaje zmiňují také jejich cestu do amerického Texasu. Některé názvy odkazovaly k tvaru, například „rybí ocas“, „kozí brada“ nebo „baňačka“. Jiné nesly jména jako „vídeňky“, „uherky“, „slovenky“ či „znojemky“, která připomínala místa jejich odbytu.
Řemeslo v dílně i doma
Hotová dýmka vznikala v několika krocích: řemeslníci museli obstarat a připravit dřevo, jednotlivé části vyřezat a vytvarovat, zpracovat kovové součástky a nakonec výrobek povrchově upravit. Expozice vedle kelečských dýmek představuje i další druhy. Patří mezi ně valašky zdobené perletí, pěnovky ze sépiolitu, porcelánky nebo hliněné gypsovky.
Kelč se od některých jiných valašských obcí lišila způsobem výroby. Zde působili profesionální řemeslníci s odborným výcvikem, zatímco jinde se dýmky často vyráběly podomácku. Právě nářadí a ukázky různých výrobků přibližují, jak pestrou podobu mohlo toto zdánlivě drobné řemeslo mít.
Jak dýmkařství zanikalo
Ve 20. století začalo výrobu oslabovat zdražování a nedostatek materiálu během první světové války i rostoucí obliba cigaret. Po rozpadu Rakouska-Uherska navíc Kelč přišla o část dosavadních odbytišť. Hospodářská krize pak výrazně zmenšila počet výrobců: v roce 1930 se dýmkařstvím podle muzejního textu zabývalo dvacet lidí, v roce 1935 už pouze čtyři. K zániku tradiční výroby přispělo také znárodnění po roce 1948.
Kde expozici najdete
Muzeum dýmkařství sídlí v přízemí budovy penzionu v areálu někdejší staré školy na adrese Kelč 290. Expozici připravilo Muzeum regionu Valašsko společně s městem a městský web uvádí, že byla instalována v roce 2012. Provoz je sezónní; návštěvu lze domluvit telefonicky s městem.