Z Kejžlice vede do Orlovských lesů zelená turistická značka. Cíl leží u Orlovské myslivny, na místě spojeném s prvním českým skautským táborem. Právě sem v létě 1912 dorazil Antonín Benjamin Svojsík se skupinou chlapců, aby v praxi vyzkoušeli, jak může vypadat výchova založená na pobytu v přírodě a společné práci.
Výprava z Prahy zabrala čtyři dny
Cesta na tábořiště začala v Praze a trvala přibližně čtyři dny. Účastníci vezli asi 300 kilogramů vybavení na dvoukoláku a urazili více než 120 kilometrů. Nebyla to tedy jen romantická pouť do lesů, ale také náročná výprava s omezenými prostředky.
Táboru se účastnilo přibližně třináct až čtrnáct chlapců. Některé pozdější materiály uvádějí vyšší počet, přesné číslo proto nelze bez výhrady určit. Šlo o malou skupinu Svojsíkových žáků, nikoli o členy organizace s již zavedenou tradicí. Skautské kroje tehdy ještě neměli.
Svojsík přenášel do českého prostředí poznatky, které získal při setkání s britským skautingem Roberta Baden-Powella. Doplňoval je o woodcraft, táboření a důraz na vztah ke krajině. V Orlovských lesích se ověřovalo, jak takový přístup funguje v každodenním životě: při péči o společné zázemí, práci ve skupině i při rozvíjení samostatnosti a odpovědnosti.
Myslivna a počátky skautského programu
Orlovská myslivna byla nejen zázemím v krajině, ale také místem spojeným s přípravou skautských textů a programu. Podle místních historických podkladů zde vznikaly například texty Den v táboře a Český skaut. Myslivna se připomíná také v souvislosti s knihou Základy junáctví, prameny se však neshodují v tom, jak velká část práce na ní probíhala právě tady.
Základy junáctví vyšly v roce 1912 a patřily k důležitým základům českého skautského programu. Svojsík v knize hledal vlastní podobu hnutí, která by nebyla pouhým převzetím britského vzoru. Propojoval skauting s českou tradicí pobytu v přírodě, woodcraftem i symbolikou ohně. Junák – český skaut jako samostatný spolek vznikl později, 15. června 1914.
Lesní základna místo muzea
Dnešní Orlovská základna patří humpoleckým skautům a na místě je také Svojsíkova pamětní deska, odhalená v roce 1996. Základna neslouží jako běžné muzeum s pravidelnou otevírací dobou, využívá se pro spolkovou činnost. Interiér proto není automaticky přístupný návštěvníkům.
Krajina v okolí působí nenápadně, což dobře odpovídá tomu, jak se tu tehdejší tábor odehrával: ne v reprezentativní budově, ale v lese, kde bylo třeba postavit tábor a přizpůsobit denní program místním podmínkám. Orlovské lesy se pojí také s pozdějšími návštěvami a tábořením básníka Jiřího Wolkera. Skautský příběh tu tak doplňuje literární paměť kraje a deníkové záznamy z pobytu v přírodě.
Kam zamířit a co čekat na cestě
Orlovská myslivna leží u obce Kejžlice v okrese Pelhřimov, v Kraji Vysočina; adresa je Orlovy 38, Kejžlice. Lipnice nad Sázavou je blízkým orientačním bodem a její návštěvu lze spojit s výpravou do okolí. K tábořišti se dá dojít z Kejžlice po zelené turistické značce a lesních cestách.
Na místě najdete ohniště, dřevěné lavičky a přístřešek, okolí si však zachovává charakter lesního terénu. Hodí se pevná obuv; před cestou je také rozumné zkontrolovat stav cest a značení. Výlet lze prodloužit k památníku Jiřího Wolkera nebo pokračovat do nedaleké Lipnice nad Sázavou.