Z náměstí v Kdyni projdete parkem a ocitnete se u brány někdejší prádelny. Za ní se skrývá areál, který výrazně ovlivnil podobu města: dnes v rekonstruované budově bývalých přádelen najdete Muzeum příhraničí. Návštěva přibližuje nejen dějiny zdejší textilní výroby, ale i proměny města a života v česko-bavorském pohraničí.
Počátky textilní výroby sahají do 17. století
Městské historické materiály uvádějí, že Lamingenové založili ve Kdyni textilní manufakturu roku 1678. Je označována za nejstarší prokazatelně doloženou textilní manufakturu v Čechách. Některé místní prameny však zmiňují rok 1696 a spojují její vznik se jménem Wolf Maxmilián Lamingen. Textilní výroba má ve městě v každém případě mimořádně dlouhou historii.
Roku 1769 přešel podnik od Stadionů k Jakubu Matyáši Schmidtovi, vídeňskému obchodníkovi a bankéři. Ten výrobu rozšířil také o vlněné látky. Manufaktura přitom zaměstnávala nejen lidi přímo v provozu, ale spolupracovala i s domácími tkalci z okolí.
Podnik, který proměnil město i region
Po rozšíření pracovalo v manufaktuře přibližně 200 lidí a dalších asi 1 400 domácích tkalců. Kolem roku 1825 měla přádelna zaměstnávat zhruba 500 lidí a počet tkalců zapojených do výroby podle městských údajů překročil 6 400.
Rostoucí průmysl se odrazil také v podobě Kdyně. V roce 1826 mělo město 164 domů a 1 428 obyvatel, roku 1869 už 224 domů a 1 998 obyvatel. Kdyňská továrna byla v roce 1853 považována za největší na Plzeňsku.
Na textilní výrobu navazovala další řemesla. Významné bylo například platýnkářství, tedy zhotovování mlýnských pytlíků. Na konci 18. století se mu podle městských údajů věnovaly desítky mistrů, tovaryšů a učedníků.
Co nabízí Muzeum příhraničí
V někdejších přádelnách dnes sídlí muzeum, jehož hlavní část se věnuje textilní výrobě a zpracování lnu a vlny. Expozice ukazuje také řemesla, která bývala na Kdyňsku běžná. Vedle historie manufaktury představuje zemědělství, česko-bavorské soužití a vývoj města od pravěku téměř do současnosti.
Jednotlivé místnosti propojují průhledy, takže expozice působí jako souvislý příběh. Historický areál tak návštěvníkům připomíná, jak důležitou roli měla textilní výroba v každodenním životě Kdyně.
Od muzea lze pokračovat do centra
Další milníky doplňují obraz města, které se postupně měnilo s rozvojem výroby, dopravy i návštěvnického ruchu. První hosté přijeli do Kdyně na letní byt roku 1858, železniční spojení pošumavskou železnicí získalo město v roce 1888.
Brána je součástí cesty z náměstí přes park k Muzeu příhraničí a turistickému informačnímu centru na adrese Nádražní 314. Po prohlídce lze pokračovat k dalším místním památkám, například k synagoze nebo Domu v kožichu. Provoz muzea a infocentra se mění podle sezony.