Chrám svaté Markéty patří k nejvýraznějším stavbám v centru Kašperských Hor. Návštěva jeho interiéru nabízí pohled na středověkou architekturu, barokní umění i doklady toho, že město vyrostlo díky těžbě zlata. Po osmi letech skončila na jaře 2026 obnova hlavního oltáře, který je jedním z nejcennějších prvků chrámu.
Středověké základy a novogotická věž
Kostel vznikl ve 14. století, kdy se Kašperské Hory rozvíjely jako královské horní město. Původně byl zasvěcen svatému Linhartovi, později získal dnešní patrocinium svaté Markéty. Trojlodní bazilika si dodnes zachovala gotický základ, patrný především na klenbách kněžiště a bočních lodí.
Současná podoba stavby je ale výsledkem několika historických etap. Po požáru v roce 1863 prošel chrám úpravami v novogotickém stylu. Na západní straně tehdy vyrostla nová věž, která změnila siluetu kostela a doplnila jeho starší gotické jádro o výrazný prvek 19. století.
Obnovený oltář připomíná hornickou minulost
V interiéru poutá největší pozornost hlavní oltář z roku 1720. Bohatě zdobené barokní dílo doplňují postavy andělů, apoštolů a světců. Na ústředním obraze se svaté Markétě klaní rodina místního havíře. Náboženský výjev tak zároveň připomíná každodenní život lidí, jejichž obživa byla spojená s dolováním zlata.
Mezi sochami lze najít svaté Petra a Pavla, Linharta, Vojtěcha, Rocha a Rosalii. Jejich přítomnost odkazuje k patronům, ochraně před nemocemi i k původnímu zasvěcení kostela. Oltář proto není jen ukázkou barokního řezbářství, ale také svědectvím o víře a sebevědomí města, které v době jeho vzniku prosperovalo díky hornictví.
Restaurátorské práce trvaly od roku 2018 do roku 2026. Podle města šlo o největší odborný zásah do oltáře za více než 300 let jeho existence. Náklady dosáhly téměř šesti milionů korun a část obnovy podpořil Program regenerace městských památkových zón Ministerstva kultury.
Co dalšího je uvnitř chrámu
Většina vybavení pochází z 18. století, mezi barokními prvky se však dochovaly i starší památky. Patří k nim gotická kamenná křtitelnice, dřevěná socha Panny Marie ze 16. století a náhrobníky z období od 16. do 18. století. Presbytář doplňují vitráže z konce 19. století.
Na spojení chrámu s místní těžbou zlata upozorňuje také monstrance, v níž jsou podle popisu chrámového vybavení uloženy hrudky zlata vytěženého v okolí. U kostela stojí rovněž mlýnské kameny ze zlatorudných mlýnů. V nich se drtil zlatonosný křemen a podle historických zpráv jich za vlády Jana Lucemburského pracovalo v okolí více než 300.
Kohoutí kříž u východní stěny
Krátká procházka kolem chrámu nabídne i lidovou památku v podobě Kohoutího kříže z Nicova. Kříž z roku 1890 je vyrobený z kovaného železa a stříhaného plechu a znázorňuje nástroje Kristova umučení. V blízkosti kostela se tak setkává sakrální umění, hornická historie a lidová zbožnost.
Chrám stojí přímo na kašperskohorském náměstí, odkud lze pokračovat k barokní radnici, do Muzea Šumavy nebo ke kostelu svatého Mikuláše, známému jako hornický kostel. Interiér nemusí být otevřený v pravidelném režimu, takže přístup závisí na možnostech města nebo místní farnosti.