Podlaha v kostele působí rovně, stěny se však výrazně sklánějí. Právě tenhle rozpor návštěvník pocítí při chůzi interiérem kostela sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech. Chrám se vychýlil přibližně o 6,8 stupně k jihu. Způsobila to hlubinná těžba černého uhlí: od roku 1854 se pod ním vytěžilo 27 slojí o celkové mocnosti 46,82 metru a terén poklesl asi o 37 metrů.
Šikmý kostel je zároveň jedním z posledních výrazných svědků Staré Karviné. Kdysi významné hornické centrum mělo vlastní ulice, školy i hornické kolonie. Z původního města dnes zůstaly jednotlivé stavby, stopy v krajině, pietní místa a vzpomínky jeho obyvatel.
Uvnitř chrámu i v jeho okolí
Barokní kostel nechal v roce 1736 postavit místní šlechtic František Wilhelm Larisch. Nahradil starší dřevěný kostel sv. Martina, který je doložený nejméně od roku 1447. Nový chrám vysvětil až v roce 1759 vratislavský biskup Filip Gothard Schaffgotsch.
Kromě nakloněných stěn zaujme interiér kamennou křtitelnicí z první poloviny 15. století a obrazem sv. Petra z Alkantary v presbytáři. Kostel je kulturní památkou České republiky. Součástí chráněného areálu jsou také části někdejšího hřbitova, klasicistní hrobka rodiny Fornerů, patrně z 20. let 19. století, a novogotická kaple. Tu nechal v roce 1857 vybudovat František Adamecz.
U kostela lze vnímat i další pozůstatky staré Karviné. V krajině se zachovala část uliční sítě, zbytky zámeckého areálu v Solci, kapličky a stopy průmyslové infrastruktury. K památkově chráněným místům patří také části dolů Barbora a Gabriela. Území je od roku 2001 vedeno jako území s archeologickými nálezy první kategorie a výzkum u kostela potvrdil zachování středověkých vrstev.
Město, které změnila těžba
Karviná-Doly nejsou dnešním centrem města v okolí Fryštátu. Právě zde ležela historická Karvinná, která vedle hornických kolonií zahrnovala také výstavné domy, radnici, úřady, pivovar, školy i kulturní a sportovní zařízení. Stál tu rovněž zámek Solca s parkem a dva kostely. Z druhého z nich se podle městských podkladů nedochovalo nic.
Těžba přinášela práci a prosperitu, ale poddolované území se postupně propadalo. Poklesy poškozovaly domy, silnice i další infrastrukturu a obyvatelé se stěhovali. Dnešní správní celek vznikl sloučením Fryštátu, Karvinné, Darkova, Ráje a Starého Města; k administrativnímu sjednocení došlo 16. ledna 1949. Jméno Karviná přetrvalo, původní městská zástavba však téměř zmizela.
Po stopách Staré Karviné
Zájem o zdejší krajinu rozšířila románová trilogie Karin Lednické, která přiblížila příběhy města a jeho obyvatel. Beletristické vyprávění je ale třeba odlišovat od historicky doložených událostí.
Pro poznávání zaniklé Karviné vznikla krajská mapová aplikace se 35 místy spojenými s její minulostí. Nabízí základní popisy i podrobnější informace. Od kostela se lze vydat ke starému hřbitovu, k památníku obětí důlního neštěstí z 14. června 1894 nebo směrem k bývalému dolu Gabriela. Přístupnost jednotlivých areálů se může lišit.
Opravená střecha a živý chrám
Na jaře a v létě 2026 se na kostele opravovala střecha a fasáda. Eternitovou krytinu z 90. let nahradily pálené bobrovky a opravy se dočkaly také přilehlé hrobky. Přibližně sedmimilionová akce obnovila historicky doloženou podobu stavby: šedobílou fasádu s červenou střechou. Kostel zůstal po dobu prací přístupný a konaly se v něm bohoslužby.
Pro území katastru Karviná-Doly se projednává vyhlášení památkové zóny. Návrh navazuje na analýzu hodnot území, kterou Národní památkový ústav zpracoval pro Ministerstvo kultury. Zóna zatím nebyla pravomocně vyhlášena a diskutuje se také o jejím rozsahu.
V návštěvní sezoně bývá kostel otevřen o víkendech s komentovanými prohlídkami, ve všední dny po předchozí domluvě. Aktuální časy prohlídek a bohoslužeb je možné zjistit u farnosti. Šikmý kostel totiž zůstává nejen památkou, ale také živým chrámem.