Na Karlštejně vede cesta k nejvýše položenému návštěvnickému prostoru přes několik částí hradu. Kaple svatého Kříže se nachází v nejvyšším podlaží Velké věže, která měří přibližně šedesát metrů. Karel IV. ji zamýšlel jako duchovní centrum hradu i jako mimořádně zabezpečené místo pro císařské insignie, svaté relikvie a další cennosti.
Od hradního paláce až do nejvyšší věže
Karel IV. založil Karlštejn roku 1348. Hrad měl sloužit také k uchovávání relikvií, královských pokladů a korunovačních klenotů. Jeho uspořádání vyjadřovalo postup vzhůru: od hospodářských a obytných prostor přes Císařský palác a Mariánskou věž až k Velké věži, která představovala nejvyšší, symbolicky nebeskou sféru.
Kaple vznikla úpravou obytné komnaty ve druhém patře Velké věže. K této změně došlo poté, co se panovník rozhodl uložit na Karlštejně císařský korunovační poklad. Dne 9. února 1365 byla kaple vysvěcena. Její poloha i podoba dávaly najevo, že uložené předměty mají víc než jen majetkovou hodnotu: patřily k posvátnému a státnímu řádu.
Stěny jako obraz nebeského města
Výzdoba odkazuje k biblickému nebeskému Jeruzalému, který si lidé představovali jako město z drahých kamenů. Spodní části stěn zdobí inkrustace s drahokamy zasazenými do zlacené, kolkované pastiglie. Tato plasticky modelovaná vrstva vytváří bohatý povrch, který spolu se zlatem proměňuje interiér v pozemský obraz nadpřirozeného světa.
Také klenba má připomínat nebe. Zlacené prvky a skleněné puklice či čočky vytvářejí dojem hvězdné oblohy. Náboženský význam prostoru tak podtrhuje souhra architektury, světla, barev a vzácných materiálů.
Světci jako ochranný sbor
Nejvýraznější část výzdoby tvoří deskové obrazy Mistra Theodorika a jeho dílny. Světci na nich vystupují jako nebeské vojsko, které mělo podle dobového programu chránit císařské insignie i poklady království. Národní památkový ústav řadí soubor k vrcholům evropského středověkého umění.
Počet zachovaných obrazů se v různých materiálech uvádí jako 129 nebo 130. Vedle Theodorikových děl je na severní oltářní stěně také triptych Tommasa da Modena. Výzdoba kaple tak připomíná širší umělecký program dvora Karla IV. a patří k nejucelenějším a nejpůsobivějším obrazovým celkům gotické Evropy.
Místo pro korunovační klenoty i písemnosti
Ochranná funkce kaple se uplatnila zejména v neklidných dobách. Na počátku husitských válek se Karlštejn stal útočištěm českých korunovačních klenotů. Nejpozději na jaře 1421 je císař Zikmund spolu s říšským pokladem odvezl do Uher. České korunovační klenoty se na hrad vrátily roku 1436 a Karlštejn tehdy opět hostil také nejdůležitější zemské písemnosti.
S přestávkami zůstaly korunovační klenoty na Karlštejně spojeny téměř dvě stě let. Definitivně odtud odjely 22. června 1619. Kaple byla součástí systému, který chránil předměty spojené se symbolickou autoritou českého i říšského panovníka.
Prohlídka s omezenou kapacitou
Kvůli citlivosti výzdoby je přístup do kaple přísně regulován. V roce 1981 byla uzavřena, protože se zhoršoval její stav. Náročné restaurátorské práce a úpravy mikroklimatu trvaly řadu let; veřejnosti se znovu otevřela až v roce 2000.
Kapli lze navštívit pouze v rámci výběrového okruhu Karlštejnské hradní kaple. Prohlídka trvá přibližně sto minut, počet návštěvníků je omezený a rezervace povinná. Okruh zahrnuje také kostel Nanebevzetí Panny Marie, kapli svaté Kateřiny, bývalou sakristii, lapidárium, Velkou obrazárnu a pracovnu Josefa Mockera. Termíny a podmínky se mění podle sezony.
Dnešní podoba Karlštejna není pouze obrazem hradu ze 14. století. Výrazně ji ovlivnila obnova vedená Josefem Mockerem na konci 19. století. Práce v kapli pokračovaly až do roku 1905 a už tehdy se jejich postup setkal s odbornou kritikou. Její dnešní podoba tak vedle středověkého jádra zachycuje také dějiny moderní památkové péče.