Ke zřícenině Týřova se od Skryjí stoupá po žluté turistické značce lesními pěšinami. Výstup je strmější a může zabrat až hodinu. Na ostrohu nad soutokem Berounky a Úpořského potoka čekají zbytky hradu, jehož příkopy, věže i terénní hrany stále ukazují, jak byla pevnost uspořádaná.
Hrad, který ukazuje podobu středověké obrany
Týřov vznikl v první polovině 13. století jako královský hrad. Písemné prameny uvádějí, že dokončen byl roku 1249 za vlády Václava I. Jeho kastelové uspořádání vycházelo z francouzských vzorů a ve střední Evropě šlo tehdy o neobvyklé řešení.
Hrad tvořila dolní a horní část. Cesta dovnitř vedla přes šíjový příkop a první bránu, následoval další příkop a padací most. Dolní hrad chránila hradba se šesti flankovacími věžemi, které umožňovaly bránit její boky. V čele horního hradu stál mohutný okrouhlý bergfrit, tedy hlavní obranná věž. Součástí areálu byl také čtverhranný donjon, využívaný k bydlení i reprezentaci.
Z někdejší stavby se dochovaly části věží, donjonu a paláce, stejně jako zbytky flankovacích věží. Půdorys pomáhají rozeznat také příkopy a tvar terénu. Týřov nebyl výrazně přestavován a podle Národního památkového ústavu nebyl nikdy dobyt, takže si uchoval značnou část původní podoby.
Přemysl Otakar II. v hradním vězení
Roku 1249 se Týřov stal dějištěm mocenského konfliktu mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem, pozdějším králem Přemyslem Otakarem II. Václav nechal syna na hradě uvěznit poté, co se jejich spor o moc vyostřil. O několik desetiletí později zde byl vězněn také Jindřich z Lipé.
Význam hradu časem klesal. Jeho poloha znamenala obtížný přístup a náročnou údržbu, navíc přecházel do zástavy různým šlechtickým držitelům. Ve druhé polovině 16. století už byl zaznamenán jako pustý a poté dál chátral.
Archeologická lokalita v chráněné krajině
Týřov patří k významným archeologickým lokalitám. Výzkum hradu je spojen s archeologem a kastelologem Tomášem Durdíkem, který se mu věnoval mezi prvními v rámci zkoumání přemyslovského loveckého hvozdu. Práce na Týřově pomohla položit základy moderní české kastelologie, oboru zaměřeného na vývoj a podobu hradů.
Zřícenina je kulturní památkou od roku 1958 a leží na pozemcích státního podniku Lesy České republiky. Nachází se v CHKO Křivoklátsko i v národní přírodní rezervaci Týřov. Návštěvníkům je volně přístupná, nemá však pokladnu ani návštěvnické zázemí. U srázů, příkopů a narušeného zdiva je třeba dbát na opatrnost.
Opravy zdiva i výletní cíle v okolí
V červenci 2015 se vážně poškodila část zdiva donjonu, jehož statika byla zhoršená už dříve. Následovaly záchranné práce a statické zajištění věže; první etapa oprav skončila v roce 2016. Kvůli poloze v chráněném území se materiál dopravoval za vhodných podmínek po úzké lesní pěšině. K opravám se použil lomový kámen a vápenná malta, včetně tradičního vnitřního nevázaného zdiva.
Výlet k Týřovu lze spojit s návštěvou Skryjí, Skryjských jezírek nebo Týřovických skal nad pravým břehem Berounky. V chráněné přírodě je důležité nevstupovat do zdiva ani nezasahovat do terénu a respektovat případná omezení pohybu.