Na skalnatém ostrohu nad Karlickým údolím zbyly po hrádku Karlík hlavně části základových zdí, valy a příkop. Nečeká tu zachovalá věž ani rozsáhlé nádvoří, ale cesta k pozůstatkům vede zajímavou krajinou Českého krasu a může být zastávkou při delším putování směrem k Mořince.
Hrádek spojený s dobou Karla IV.
Vznik Karlíku se dává do souvislosti s výstavbou nedalekého Karlštejna. Archeologické nálezy připouštějí, že hrádek mohl založit Karel IV., jistotu ale nemáme. Materiál k Cestě císařovny Elišky uvádí jako pravděpodobný rok založení 1358. Poloha nad údolím zřejmě umožňovala kontrolovat přirozený vstup do něj i cestu mezi Prahou, Mořinou a Karlštejnem.
Hrádek měl podle dochovaných popisů lichoběžníkový půdorys. Opevnění se vstupní branou stálo na severní straně, na jižní se nacházela budova. První spolehlivá písemná zmínka pochází až z roku 1400. Přesné datum zániku není známé; pravděpodobně zpustl během husitských bojů a obléhání Karlštejna. Jako možné datum se uvádí rok 1422.
Legenda o císařovnách na Karlíku
Hrádek se připomíná také v souvislosti s pověstí, která inspirovala Noc na Karlštejně. Příběh o zákazu nocování žen na Karlštejně vychází z podání kronikáře Václava Hájka z Libočan a později jej literárně zpracoval Jaroslav Vrchlický. Podle něj mohly císařovny pobývat právě na Karlíku.
Představa, že tu císařovny trávily čas i se svým dvorem, je však velmi nepravděpodobná. Věžovitá stavba byla zřejmě příliš malá a nepohodlná. Příběh přesto dokresluje atmosféru místa, jehož poloha mohla být v době Karla IV. strategicky významná.
Strmý výstup přírodní rezervací
K pozůstatkům vede červená turistická značka. Od silnice v Karlickém údolí odbočuje do úvozu a stoupá kolem studánky na skalnatý hřbet. Výstup je prudký a po dešti, v zimě nebo při náledí může klouzat, proto se hodí pevná obuv. Na místě samotném není prohlídkový okruh; jde spíš o terénní zastávku s pohledem do údolí.
Karlické údolí leží v CHKO Český kras a zároveň je přírodní rezervací o rozloze přibližně 214 hektarů. Rezervace byla vyhlášena v první polovině 70. let a chrání pestrou krajinu Karlštejnské pahorkatiny. Střídají se zde přirozené lesy, dubohabřiny, teplomilné doubravy, skalní stepi a suché stráně. Mezi zdejší geologické zajímavosti patří travertinové kaskády v místě zvaném Stydlé vody.
Pokračování přes Mořinku
Karlík lze zařadit do delší trasy ze Zadní Třebaně přes Karlštejn, Mořinku, Karlické údolí a hrádek. Měří přibližně 15 kilometrů a patří ke středně náročným. Kratší možnost vede z Dobřichovic směrem na Karlík a Mořinku a má zhruba 10 kilometrů.
Mořinka zaujme protáhlou návsí a památkově chráněnou zónou, v obci stojí také novodobý menhir. Na vyvýšených cestách mezi Mořinkou, lokalitou U Haknovce a okolními svahy se místy otevírají výhledy k Hřebenům a Brdským hřebenům. V okolí Karlíku lze narazit také na starý diabasový lom, Karlický potok a stopy někdejších mlýnů i chatových osad. V rezervaci je třeba zůstávat na cestách a chránit vegetaci, skalní stanoviště i geologické útvary.