Kaplické náměstí připomíná, jak důležitá byla voda pro každodenní život města. Kousek od centra se zase dochoval kámen, který pomáhal brzdit povozy na nebezpečném klesání. Každou z těchto památek najdete jinde a vypráví jiný příběh.
Kašna se po letech vrátila do osy náměstí
Kamenná kašna stojí v Kaplici od roku 1646, kdy nahradila starší dřevěnou. Původně byla umístěna v ose náměstí, na začátku druhé světové války ji však přemístili na jeho severní stranu. Na své původní místo se vrátila při rekonstrukci náměstí v roce 2013.
Na středovém sloupu je kromě letopočtu 1646 vytesáno také pět let renovací: 1717, 1775, 1901, 1934 a 1996. Tradice spojuje sloup s někdejším pranýřem, jeho původ v této roli ale není bezpečně doložen.
Voda i připomínka ruského vojska
Kašna nebyla jen ozdobou veřejného prostoru. Voda do ní přitékala dřevěným potrubím a lidé si ji odnášeli ve vědrech nebo odváželi v sudech. Náměstí tak sloužilo také jako důležité místo pro zásobování vodou.
Na vrcholu sloupu bývala pozlacená carská orlice. Kaplice její umístění spojuje s pobytem ruského vojska ve městě v roce 1799.
Brzdový kámen stál u cesty z Budějovic
Za druhou památkou je třeba vyrazit na severozápadní okraj Kaplice, k silnici E55 a někdejší hlavní cestě z Českých Budějovic do města. Té se říkalo Cáhlovská cesta. Brzdový kámen stojí poblíž ní, ve směru ke stanici Kaplice-nádraží, a není součástí procházky po historickém centru.
Kamenný hranol měří více než dva metry. Na straně obrácené k silnici má reliéf formanského znamení zvaného čuba. To upozorňovalo vozky, že se blíží prudké klesání a je čas začít brzdit. Značení mělo praktický účel: těžký vůz tažený koňmi mohl na svahu snadno nabrat rychlost.
Podobné brzdové kameny se zachovaly také u Netřebic a Nažidel. Kaplický kámen je tak jednou z připomínek formanské dopravy, která kdysi vedla jižními Čechami.