Na levém břehu Svitavy mezi Obřany a Bílovicemi nad Svitavou stojí areál, který na první pohled může působit jako starý mlýn. Obilí se tu ale nemlelo: Hamerský mlýn byl hamrem, tedy kovářskou dílnou, v níž práci usnadňovala síla vody. Administrativně náleží do obce Kanice.
K místu vede cesta podél řeky od konečné tramvaje číslo 4 v Obřanech; měří přibližně 1,6 kilometru. Hamerský mlýn tak můžete potkat při pěším nebo cyklistickém putování údolím, kde se přírodní prostředí prolíná s průmyslovou minulostí brněnského okolí.
Od kovářské dílny k pilníkům a ozubeným kolům
Nejstarší doložená zmínka o objektu pochází z roku 1820, kdy zde stála jednoduchá kovářská dílna. Později se provoz specializoval: kolem roku 1900 se tu začaly vyrábět rašple a pilníky. V dalších letech přibyly také ozubené díly, konkrétně ozubená kola, a s areálem se proto spojovalo označení pilnikárna.
Nešlo o velkou továrnu, ale o dílnu, která dokázala využít místní zdroj energie i řemeslné zkušenosti. Blízkost průmyslového Brna k tomu nabízela další zázemí.
Stroje poháněla voda
Srdcem provozu bylo vodní kolo. Jeho pohyb se přes převody a další mechanismy přenášel na stroje v dílně, takže voda dokázala rozpohybovat celý pracovní systém a omezit potřebu čistě ruční práce. Konstrukce kola vycházela ze Zuppingerova typu a v technickém řešení přenosu síly se uplatňoval také článkový Ewartův řetěz.
Vodní energie měla sloužit rovněž k výrobě elektřiny. Plány obnovy počítají s opětovným využitím kola pro výrobu elektrické energie i pohon mechanického kladiva. V souvislosti se zamýšlenou malou vodní elektrárnou se uvádí také Kaplanova turbína; nejde však o zařízení, které by dnes bylo možné označit za běžně provozované.
Kamenné zdivo a řemeslo, které se vrací
Areál zaujme i svou účelovou průmyslovou architekturou. Při obnově se pracuje s kamenným zdivem, zděnými stropy s valenými klenbami, dřevěnými vraty a dalšími prvky typickými pro průmyslové stavby 19. století. Robustní prostory připomínají místo přizpůsobené strojům, materiálu i vodnímu pohonu.
Po období chátrání koupil areál v roce 2007 umělecký kovář Daniel Hlobil. Na jeho oživení se následně podílí obecně prospěšná společnost Kovářovo údolí, která usiluje o návrat dílny k řemeslnému využití a o připomínání tradičních postupů.
Hamerský mlýn se někdy označuje jako kovářský skanzen, přesnější je ale chápat ho jako postupně obnovovaný řemeslný areál, nikoli jako muzeum s každodenní otevírací dobou. Veřejnosti se kovárna otevírá při vybraných příležitostech, například při setkání uměleckých kovářů a řemeslníků Obřanský obr, kdy návštěvníci mohou sledovat práci s rozžhaveným železem.