Z Kanic je to k zřícenině Netřeb zhruba 1,3 až 1,5 kilometru po žluté turistické značce. Cesta stoupá lesem na hřeben Zelná Čepice, kde se mezi stromy objevují části středověkého opevnění. Nečekejte upravený hradní areál s pokladnou a prohlídkovou trasou: Netřeb je především archeologická lokalita, jejíž příběh pomáhají číst zbytky zdí a stopy v terénu.
Místo je zároveň přírodní rezervací, která chrání smíšené svahové a suťové lesy s přirozeným výskytem tisu červeného. Nejstarší zdejší stromy mohou podle odhadů dosahovat věku přibližně 600 až 720 let. Je možné, že rostly už v době, kdy na nedalekém hřebeni stál hrad.
Hrad založený ve 14. století
Netřeb leží asi 1,4 kilometru jihovýchodně od Kanic. Hrad vznikl v první polovině 14. století zásluhou pánů z Rýzmberka a zpočátku se mu říkalo Nový Rýzmberk. Kanická tradice spojuje jeho založení pravděpodobně s Děpoltem z Rýzmberka. Od 15. století se používalo jméno Netřeb a na konci téhož století hrad patrně zpustl. Jako opuštěný je doložen v roce 1528.
Hradní jádro bylo malé a podlouhlé. Jeho hlavní stavbou byla obdélná obytná a obranná věž, takzvaný donjon. Stála v linii obvodové hradby a měla ploché stropy. Jižní přístup chránil příkop vysekaný ve skále, jehož pozůstatek je dodnes patrný.
Z věže se dochovaly části jižní a západní stěny, z opevnění několik úseků obvodového zdiva. K vidění je také okenní špaleta a kapsy, do nichž byly zasazeny trámy. Rozsáhlé paláce ani vysoké hradby tu nejsou, půdorys hradu však lze odhadnout podle zbytků staveb a tvaru terénu. V regionálních materiálech se objevuje vyprávění, že hrad zničil velký požár; tato verze ale není spolehlivě potvrzena.
Rezervace pro tisy i drobné druhy
Přírodní rezervace Netřeb má rozlohu přibližně 20,5 hektaru a rozkládá se v nadmořské výšce zhruba 510 až 620 metrů. Patří také mezi evropsky významné lokality. Počty tisů se v jednotlivých inventarizacích liší podle toho, kdy a jak se stromy sčítaly; bezpečně lze mluvit o stovkách jedinců.
Staré tisy jsou jen částí zdejšího přírodního bohatství. Rezervace má také hájovou květenu, k níž patří například lilie zlatohlavá, jaterník podléška a třezalka horská. Jejich výskyt nezaručuje, že je při každé návštěvě spatříte. Předmětem ochrany je rovněž stabilní populace nenápadného mechu dvouhrotce zeleného.
Obnova tisů je složitá, protože mladé stromky ohrožuje okus spárkatou zvěří. Ochrana proto zahrnuje i podporu nové generace. Genetický materiál z Netřebu se využívá při pěstování sazenic pro obnovu tisů v Českém lese a okolí. Od sběru semen do chvíle, kdy je sazenice životaschopná pro výsadbu, může uplynout pět až šest let.
Na cestu pevné boty
Nejkratší přístup vede z Kanic po žluté značce; na Netřeb se lze vydat také z Hradiště, Všepadl a Úboče. Lesní cesta je kamenitá a místy nerovná, okolí hradu má příkré svahy a v terénu jsou patrné příkopy i zbytky zdiva. Po dešti mohou být cesty kluzké, proto se hodí pevná obuv.
Zřícenina je volně přístupná, ale přímo u ní není běžný návštěvnický provoz ani zázemí. Parkování, občerstvení či toalety u lokality nejsou zajištěny. Netřeb je kulturní památkou a archeologicky chráněným územím, zároveň přírodní rezervací. Při pohybu je proto třeba držet se značených cest, nevstupovat do nestabilního zdiva a nepoškozovat tisy, další rostliny ani kamenné pozůstatky hradu.