Kanický zámek dnes není klasickým turistickým objektem s pravidelnou otevírací dobou. Pokud se ale v obci koná některá z kulturních, společenských nebo vinařských akcí, může se návštěvník dostat alespoň na historické nádvoří a nahlédnout do areálu, který v sobě spojuje pozůstatky středověkého sídla, renesanční tvrze i barokní šlechtické rezidence.
Od Děpolda z Rýznberka k první tvrzi
Nejstarší písemná zmínka o Kanicích pochází z roku 1325. Tehdy se zdejší zemské sídlo spojuje s Děpoldem z Rýznberka. Této osobnosti se připisuje také souvislost se vznikem hradu Nový Rýznberk, který je později známý jako Netřeb.
O kanické tvrzi se prameny výslovně zmiňují až v roce 1382. Zdejší sídlo se v průběhu dalších staletí proměňovalo a v 16. století se dostalo do rukou rodu Kanických. Roku 1528 převzal kanický statek Jan mladší Kanický. Tvrz už tehdy prošla stavebními úpravami a její renesanční podobu zachycuje stručný popis z roku 1663.
Čtyři křídla uzavírají barokní nádvoří
Výrazná změna přišla ve druhé polovině 17. století. Kanická tvrz byla přestavěna na barokní jednopatrový zámek se čtyřmi křídly. Ta obklopila uzavřené čtvercové nádvoří, které dodnes patří k nejvýraznějším prvkům celého areálu.
V 18. století přešly Kanice na čas do majetku Černínů z Chudenic. Za Františka Josefa Černína se uskutečnily další nákladnější barokní úpravy. Kolem roku 1721 navrhl podobu hlavního průčelí architekt František Maxmilián Kaňka.
Zámek měl tehdy výrazné barevné řešení. Bílou omítku doplňovaly červené prvky a dřevěné součásti, například vrata, okenice a zábradlí, měly být zelené. Odborný průzkum zároveň připouští, že Kanice mohly na chudenickém panství sloužit také jako lovecké sídlo.
V jednom objektu jsou patrné různé stavební etapy
Současná podoba zámku prozrazuje, že nevznikal podle jediného plánu. U severozápadního nároží se nachází nejstarší část, jejíž zdivo je silné přibližně dva metry. Prostor je také podsklepený. Památkový průzkum rozlišuje renesanční východní křídlo a pozdější barokní přístavby.
Interiér doplňují valené klenby, dvě hlavní klenutá schodiště a také schodiště točité. V patře se dochovala domácí kaple. K dalším úpravám došlo kolem roku 1870, kdy byl objekt modernizován. V 19. století se měnily také krovy a zastřešení jednotlivých křídel.
Po válce sloužil škole i armádě
Posledním majitelem před druhou světovou válkou byl baron Rudolf Perger. Po válce o vlastnictví zámku přišel v souvislosti s poválečným odsunem. V roce 1945 areál využíval Červený kříž, respektive Liga proti tuberkulóze.
V letech 1950 až 1986 zde fungovala internátní zvláštní škola, kterou spravoval krajský národní výbor. Po roce 1986 převzala zámek armáda. V tomto období byl podle dostupných údajů výrazně poškozen a v následujících letech dál chátral. Kulturní památce hrozil zánik.
Soukromí vlastníci začali areál zachraňovat
Zlom nastal v roce 2014, kdy zámek v dražbě získala skupina nových vlastníků. Areál převzali ve velmi špatném stavu a pustili se do postupné rekonstrukce zámku i údržby přilehlého parku.
Označení Zámek Depold používají vlastníci jako pracovní připomínku Děpolda z Rýznberka, prvního doloženého držitele zdejšího sídla. Obnova kanického areálu byla nominována na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Nominace představuje ocenění projektu obnovy, nikoli potvrzení, že zámek cenu získal.
Veřejnosti se otevírá při vybraných akcích
Kanický zámek nemá běžný návštěvnický režim. Veřejnost se do něj může dostat při vybraných kulturních, společenských nebo vinařských akcích, které se v průběhu obnovy konají v areálu. Konkrétní rozsah zpřístupnění se může měnit podle stavebních prací a programu.
Zámek stojí na adrese Kanice 1, 345 43 Kanice. Kontakt uváděný vlastníky je telefon +420 774 077 753 a e-mail zamek.depold@seznam.cz.