Ke zřícenině Vrškamýk vystoupáte z Kamýka nad Vltavou po zelené turistické značce. Cesta od parkoviště měří přibližně 1,4 kilometru a trvá zhruba dvacet minut. V závěru vede lesem, čeká vás krátké stoupání a nerovný povrch. Nahoře jsou k vidění části paláců, bran a opevnění, z okolí se otevírají výhledy na Vltavu a krajinu u vodní nádrže Kamýk.
Hrad, kde pobývali čeští králové
Kamýk se v písemných pramenech objevuje nejpozději 31. července 1236. Starší zmínka o jménu Kamýk pochází už z roku 1186, nelze ji však bez dalšího považovat za doklad dnešního kamenného hradu. Ten vznikl v první polovině 13. století na místě staršího dvorce.
Za jeho stavitele bývá označován Václav I. a k dokončení nejspíš došlo za jeho syna Přemysla Otakara II. Hrad spravoval královský majetek v okolí a sídlil zde královský lovčí. Václav I. tu podle dochovaných údajů pobýval v letech 1240 a 1247, Přemysl Otakar II. na Kamýku vydal několik listin.
Poloha na návrší umožňovala sledovat řeku i cesty v okolí. Pod hradem fungoval přívoz. Regionální turistický výklad uvádí, že posádka ve 14. století vybírala clo z plavby po Vltavě; obecní historický výklad tuto informaci podrobně nedokládá, a je proto třeba ji brát s rezervou.
Co prozrazují zbytky staveb
Hrad měl dvě části. Do většího, obdélného předního nádvoří se vstupovalo přes čtverhrannou věžovitou bránu. Před ní byl příkop s dřevěným mostem a podél delších stran stály dvě budovy. Jižní z nich měla sklep a patřila k nejrozměrnějším hradním stavbám.
Za ní ležela užší část areálu, dlouhý pravidelný obdélník s malým nádvořím. Ze tří stran jej lemovala palácová křídla a vstup vedl přes další branskou věž. Její průjezd měl křížovou klenbu; ve výklencích se dochovala kamenná sedátka zvaná sedilie.
Vrškamýk patří k hradům 13. století s obvodovou zástavbou, jakou měl například Bezděz. Z paláců dnes zůstaly především stěny obrácené do nádvoří a části příček. I ty však napovídají, že nešlo o skromné sídlo, ale o důležitý a reprezentativní královský hrad.
Vytápění, možná kaple a opuštění hradu
Průzkum a stabilizace základů, které proběhly v letech 2009 až 2010, přinesly také nálezy spojené s běžným životem na hradě. Patří k nim středověký kahánek i stopy teplovzdušného vytápění. V kotelnách se ohřívaly křemenné valouny a teplý vzduch se následně rozváděl do obytných místností. Systém připomínají tři dochované sopouchy.
Místnost v patře kratšího východního křídla měla křížovou klenbu. Odborníci se domnívají, že mohla sloužit jako hradní kaple, její účel ale není jistý.
Hrad byl opuštěn nejpozději ve druhé polovině 14. století. Za Karla IV. se úřad nejvyššího lovčího přesunul na Dobříš a kamýčtí manové přešli ke Karlštejnu. K zániku mohly přispět větší vzdálenost od Prahy, rostoucí význam Karlštejna i problémy se statikou způsobené nekvalitním podložím. Prameny však neposkytují jediné jednoznačné vysvětlení. Roku 1569 se Kamýk uvádí jako zpustlý či jako zřícenina a jeho zdivo se později používalo jako stavební materiál.
Stezka, hřiště a vyhlídková věž
Zřícenina je ve vlastnictví obce Kamýk nad Vltavou a vstup do areálu je volný. Naučná stezka přibližuje historii hradu, středověký život i okolní krajinu. Pro děti je tu hřiště se středověkými motivy, v areálu stojí také hmotový model původní podoby hradu a dřevěná vyhlídková věž. Z ní i z cest v okolí je vidět Kamýk, Vltava a krajina směrem k vodní nádrži.
Vyhlídková věž a infocentrum nemusí být otevřené po celý rok. V dubnu 2026 obec zveřejnila smlouvu na dodání nové konstrukce lávky Vrškamýk. Zveřejněné údaje neupřesňují, zda její stavba ovlivní přístup ke zřícenině, proto je třeba počítat s tím, že stav lávky může být před cestou podstatný.
Výlet lze spojit s prohlídkou Kamýka nad Vltavou, místního kostela nebo vodní nádrže. Delší trasa vede také ke Zduchovicím a k vyhlídce na Vltavskou podkovu.