Čtyři přelivová pole, plavební komora a lodě překonávající hráz po kolejové dráze. Kamýk nad Vltavou nabízí víc než pohled na vodní hladinu: na jednom místě tu lze sledovat, jak funguje důležitá část vltavské energetické soustavy. Do elektrárny se veřejnost dostane jen při oficiálních prohlídkách nebo dnech otevřených dveří, okolní technické stavby si však lze prohlédnout zvenčí.
Součást soustavy s Orlíkem
Nádrž vznikala v letech 1957 až 1962 souběžně s Orlíkem a plní především regulační úlohu. Vyrovnává kolísání odtoku z orlické elektrárny, která vyrábí elektřinu ve špičkách, a pomáhá tak omezovat prudké změny průtoku pod Orlíkem. Kamýk spolu s ním tvoří důležitý článek vltavské energetické soustavy.
Vodní dílo leží na Vltavě na říčním kilometru 134,730, těsně nad obcí Kamýk nad Vltavou. Betonová gravitační hráz měří na délku 158 metrů. Čtyři přelivová pole se segmentovými uzávěry dokážou převést až 2 035 metrů krychlových vody za sekundu.
Na levém břehu stojí elektrárna se čtyřmi Kaplanovými turbínami. Každá má výkon 10 megawattů, celkový instalovaný výkon tedy činí 40 megawattů. Provoz Kamýku, který kromě výroby elektřiny slouží také k regulaci průtoku, dálkově řídí dispečink vltavské kaskády ve Štěchovicích.
Plavební komora i dráha pro menší lodě
Na pravém břehu je plavební komora, která propojuje úseky nad a pod kamýckým stupněm a umožňuje lodím pokračovat mezi kamýckou a slapskou nádrží. Její rozměry jsou přibližně 34 krát 6,5 metru a překonává výškový rozdíl až kolem 17 metrů.
Menší sportovní plavidla mohou kolem hráze využít kolejovou dráhu s plošinovým vozíkem. Vedle plavební komory jde o další zajímavou součást místní infrastruktury, která spojuje vodní cestu s technickým zařízením na souši. Kamýk je významnou poválečnou vodohospodářskou stavbou, není však ověřeno, že by byl samostatně zapsán jako kulturní nebo technická památka.
Lokalita pro pozorování provozu
Nádrž má objem přibližně 12,98 milionu metrů krychlových, zatopenou plochu kolem 195 hektarů a její vzdutí se táhne zhruba deset kilometrů. Využívají ji především vodáci, jachtaři a příznivci vodních sportů; zajímavý je také samotný lodní provoz a pohled na hráz i plavební komoru.
Na běžné koupání se Kamýk příliš nehodí. Do nádrže přitéká studená voda ze spodních vrstev Orlíku a její teplota v létě obvykle nepřekračuje 18 stupňů Celsia.
Provoz a přístup
Do elektrárny a jejích technologických částí se lze podívat pouze při oficiálně vyhlášené prohlídce nebo dni otevřených dveří. V roce 2026 si Kamýk připomněl 65 let provozu a při této příležitosti se konal jednorázový den otevřených dveří. Plavební komora bývá v provozu sezoně, zpravidla od května do konce září, její režim se ale může měnit. V okolí vodního díla platí zákaz vstupu do provozních prostor a je nutné respektovat manipulační režim i bezpečnostní pokyny.
Při katastrofální povodni v srpnu 2002 převedlo vodní dílo průtok přibližně 3 000 metrů krychlových za sekundu. Voda poškodila některé části opevnění i pravobřežní úsek pod hrází. Elektrárna se do provozu vracela postupně a znovu fungovala ještě během listopadu téhož roku.