Na Maškovci nečekají zachované hradní sály ani vysoké věže. Na skalním ostrohu nad pravým břehem Vltavy zůstala jen torza zdí a stopy opevnění v terénu. Právě okolní krajina pomáhá představit si, proč hrad vznikl na tomto místě: ze západu ho chránil strmý sráz nad řekou a z výšky se otevírá pohled do vltavského údolí.
Na cestu z Kamenného Újezdu nebo od Boršova
Zřícenina leží v katastru Kamenného Újezdu, v části Březí. Podle zvoleného výchozího místa je od obce vzdálená přibližně dva až tři kilometry. Z Kamenného Újezdu vede zelená značka směrem k hlavní silnici na Český Krumlov, odkud lze pokračovat po modré trase k hradu. K Maškovci se dá dojít také z Boršova nad Vltavou po modré značce proti proudu řeky; od mostu je to přibližně 6,3 kilometru.
Počítejte s lesní pěšinou, kořeny, nerovným terénem a místy užší cestou. Maškovec není běžně upravený návštěvnický areál s pokladnou či expozicí a není zde doloženo klasické parkoviště. Návštěva je proto pěším výletem z okolních obcí; průchodnost cest a případná omezení se mohou ověřit v turistické mapě nebo u obce.
Samotný areál měl přibližně čtvercový až obdélný půdorys. Na jižní straně ho zřejmě chránila dvojice příkopů, na západě přirozená skalní stěna. Nejvýrazněji se dochovala pravoúhle zalomená část zdiva na západě. Mohla patřit k baště nebo hradnímu paláci; památkový popis ji označuje jako torzo paláce na hraně skalní stěny. Některé zbytky zdí jsou dobře patrné také od Fritschovy stezky na protějším břehu.
Od pánů z Újezda k Rožmberkům
Hrad vznikl pravděpodobně v polovině 14. století. Páni z Újezda předtím sídlili v tvrzi poblíž kostela v Kamenném Újezdu, nové opevněné sídlo pak vybudovali západně od vsi na vysoké skále nad řekou. První písemná zmínka o Maškovci pochází z roku 1380 a spojuje jej s Buzkem z Újezda. V roce 1402 je jako hradní pán uváděn Racek z Újezda.
Rod se v první polovině 15. století dostal do finančních potíží a od poloviny dvacátých let se jeho vlastnictví hradu v pramenech přestává objevovat jako dříve. Maškovec se připomíná také v souvislosti s husitským obdobím. Podle památkového výkladu odtud Jan Smil z Křemže podnikal útoky na kupce, kteří cestovali po nedaleké linecké stezce.
Událost z 26. září 1427 dokládá, že hrad tehdy stále sloužil jako zázemí. Újezdský farář Jan Prindl na Maškovci dokončil opis Legendy aurey, rozsáhlého souboru životopisů svatých. Roku 1455 hrad získal Jindřich IV. z Rožmberka. Po začlenění do rozlehlého rožmberského panství ztratil Maškovec původní rezidenční funkci a ve druhé polovině 15. století postupně zpustl. Jako pustý se uvádí rok 1464, další prameny zmiňují rok 1493, kdy už byl opuštěný nebo zbořený.
Kámen ze zříceniny posloužil jinde
Úbytek zdiva pokračoval i v 19. století. Po roce 1826 koupil zdejší dvůr s hradem František Josef Pachner z Eggensdorfu a značnou část kamene nechal rozebrat a prodat jako stavební materiál. Použit byl mimo jiné při stavbě koněspřežné dráhy.
Maškovec je kulturní památkou i významným archeologickým nalezištěm. Jeho součástí nejsou jen zbytky zdiva, ale také celý ostroh s příkopy a valy. Obecní územní plán místo označuje za významný vyhlídkový bod; z výšky je vidět vltavské údolí, meandr řeky i skalnatý ráz okolní krajiny.