Když od mostu přes Sázavu vystoupáte na návrší nad Kamenným Přívozem, narazíte na kostel svaté Ludmily. Drobná stavba na první pohled nepůsobí okázale, její význam ale přesahoval samotné bohoslužby. Setkávali se tu obyvatelé obce i okolních osad, pohřbívali své blízké a udržovali místní náboženské zvyklosti.
Kostel z roku 1681 a celý památkový areál
Kostel byl postaven a požehnán v roce 1681. Podle místního podání se na jeho vzniku podílelo lešanské panství společně s obyvateli obce. Jde o jednolodní raně barokní stavbu obdélného půdorysu. Loď má valenou klenbu s lunetami nad okny, průčelí zdobí volutové prvky a ve střeše se nachází věžička se zvonem.
Samotný kostel je součástí širšího celku, který tvoří také márnice, ohradní zeď, západní brána a kamenné přístupové schodiště. Společně připomínají podobu venkovského hřbitova. Areál je památkově chráněný a kostel je veden jako nemovitá kulturní památka pod rejstříkovým číslem 32550/2-2260. Jeho hodnotu tak utváří i vztah mezi jednotlivými částmi areálu.
Hřbitov pro okolní osady
Kostel byl do roku 1950 pod patronátem Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze na Hradčanech. Místní historické podání jí připisuje průběžnou péči o údržbu a potřeby kostela. Podle kronikářské tradice kapitula v roce 1907 koupila od kováře Ludvíka Laciny část pole, aby se mohl rozšířit hřbitov.
Na hřbitově byli od počátku pohřbíváni také lidé z Borku. Místní podání uvádí, že osadníci, láníci a půlláníci měli povinnost dopravit kněze koňským potahem z Jílového u Prahy do Kamenného Přívozu a po bohoslužbě ho zase odvézt. Podobná povinnost se týkala i obce Borek, jejíž obyvatelé zde ukládali své zemřelé.
Oprava věžičky a tradice zvonění
V roce 1924 se ukázalo, že původní hlavní trámoví věžičky je vyhnilé. Po schválení pražskou kapitulou zajistil její novou konstrukci nadlesní Lešanského panství Pup. Věžička měla být kopií původní podoby, takže se změnilo technické řešení, nikoli vzhled.
Zvon či zvonek se ovládal dlouhým táhlem. Podle místní tradice se jím zvonilo jednou měsíčně v sobotu před mší a také při posvícení. Zvyk postupně ustal a táhlo se nedochovalo.
Bohoslužby a přístup ke kostelu
Kostel svaté Ludmily je filiálně přidělen farnosti v Jílovém u Prahy. V minulosti se zde mše konala každou čtvrtou neděli a při posvícení. Katalog Arcibiskupství pražského uvádí pravidelnou bohoslužbu první sobotu v měsíci v 17 hodin, kromě července a srpna. Rozpis se může měnit; interiér navíc nemusí být běžně volně přístupný.
Ke kostelu vede kamenné schodiště, takže areál není bezbariérově přístupný. Už z jeho okolí je patrné umístění nad obcí i propojení kostela s hřbitovem, márnicí a dalšími částmi areálu.