Parkoviště a městské informační centrum najdete přímo u Panské skály v části Prácheň, nedaleko Kamenického Šenova. Skalní útvar leží u silnice mezi Novým Borem a Děčínem, v nadmořské výšce přibližně 560 až 597 metrů. Jeho výrazná stěna z čedičových sloupů je dobře viditelná už z okolí a patří k nejznámějším geologickým místům v Česku.
Čedičové sloupy a jezírko po těžbě
Panská skála, které se říká také Kamenné varhany, vznikla z dávného lávového výlevu nefelinitického terfitu. Chladnoucí magma se smršťovalo a rozpraskalo do pravidelných sloupů, často s pěti- až šestiúhelníkovým průřezem. V odkryté lomové stěně jsou dobře patrné a dosahují zhruba 12 až 15 metrů.
Jejich různá délka vytváří dojem varhanních píšťal. U paty skály leží jezírko v prostoru někdejšího lomu; dnes se naplňuje především srážkovou vodou. Současný vzhled místa tedy není jen výsledkem přírodních procesů. Právě těžba odkryla vnitřní stavbu vulkanického tělesa a pomohla vytvořit stěnu, kterou návštěvníci obdivují.
Lom, který se podařilo uchránit
Čedič se zde těžil nejpozději od konce 18. století. Kámen sloužil ve stavebnictví například na patníky a okenní sloupky, využíval se také při zpevňování pobřežních hrází v Nizozemsku.
O ochranu skály se usilovalo už v 19. století. Těžbu na její vrcholové části zastavili v roce 1904, v předpolí však pokračovala. Roku 1914 skálu vykoupil okresní výbor v České Kamenici. Dobývání se ještě omezeně obnovilo během první světové války i v meziválečném období a jeho definitivní konec se spojuje s rokem 1948.
Panská skála byla později vyhlášena chráněným územím a dnes má status národní přírodní památky. V různých materiálech se přitom liší údaje o přesném datu prvního vyhlášení i o jednotlivých stupních ochrany.
Výhledy a filmové kulisy
Na Panskou skálu míří také příznivci českých pohádek. Čedičová stěna se objevila ve filmu Pyšná princezna z roku 1952, ve scéně s Krasomilou a Miroslavem. Podle městských turistických materiálů se tu natáčely rovněž novější tituly Hodinářův učeň a Merlin.
Ze skalnatého útvaru je vidět Kamenický Šenov, Česká Kamenice, Lužické hory i České Švýcarsko. Při dobré viditelnosti se v dálce ukážou také vrchy Českého středohoří a Českolipska. Nejde o rozhlednu s upravenou plošinou, výhled se otevírá přímo ze skály.
Stezka pro rodiny i delší okruh
Vstup na skálu je celoročně zdarma, pohyb po ní je však na vlastní nebezpečí. Povrch je nerovný a za deště, sněhu nebo námrazy může klouzat, takže výstup vyžaduje opatrnost. Místo není bezbariérovou atrakcí.
Rodiny s dětmi mohou od parkoviště vyrazit na přibližně tříkilometrovou Stezku Pyšné princezny. Vede po modré značce k vysílači, nabízí deset zastavení s pohádkovými úkoly a končí tam, kde začíná. Přibližně devítikilometrový Šenovský okruh propojuje Panskou skálu s centrem města, vyhlídkami, Sklářským muzeem, kostelem sv. Jana Křtitele, Křížovou cestou a dalšími místy spojenými s místní historií.
Kamenický Šenov je významným centrem sklářství, a tak lze výlet spojit s návštěvou muzea, městské památkové zóny nebo tras věnovaných sklářské tradici. Dalším místem v okolí je Zlatý vrch s mohutnou čedičovou lomovou stěnou.
Panská skála zůstává také místem, kde se střetává ochrana přírody s plánováním další výstavby. V prosinci 2025 bylo potvrzeno zamítnutí výjimky související s plánovaným supermarketem Norma v její blízkosti. Ministerstvo životního prostředí dospělo k závěru, že veřejný zájem na stavbě nepřevážil nad ochranou přírody a chráněných druhů.