Panská skála ukazuje práci sopečných sil i lidí
Pravidelné sloupy Panské skály připomínají varhany a patří k nejznámějším přírodním dominantám v okolí Kamenického Šenova. Často se jim říká čedičové varhany, geologicky jde ale o nefelinitický tefrit. Sloupcovitý tvar vznikl při chladnutí a tuhnutí magmatu.
Podoba skály je také výsledkem lidského zásahu. Její sloupy se obnažily při těžbě, která tu probíhala v 19. a 20. století, a jezírko u paty útvaru se vytvořilo v prostoru po vytěženém materiálu. Panská skála je národní přírodní památkou od roku 1953.
Sklářská tradice města sahá do 18. století
Kamenický Šenov má se sklem spojenou dlouhou historii. Výroba lustrů tu podle Sklářského muzea začala už roku 1724. Místní skláři se věnovali také broušení a rytí a město se postupně prosadilo jako významné centrum výroby svítidel.
Rozvoj řemesla podpořila škola založená v roce 1856. Zaměřovala se na kresbu a návrhy dekorů i tvarů. Sklářské muzeum ji označuje za nejstarší školu svého druhu na světě; její vznik připomíná, že vedle zručnosti hrálo ve zdejším sklářství důležitou roli také výtvarné vzdělávání.
Městská instituce Sklářského muzea vznikla v roce 1923, sbírky jsou v dnešní budově přístupné od roku 1968. Klasicistní dům pochází z přelomu 60. a 70. let 18. století. V letech 1918 až 1948 v něm sídlila pobočka vídeňské firmy J. & L. Lobmeyr s ryteckými a brusičskými dílnami. Mezi výrazné předměty muzejních sbírek patří skleněná židle od firmy Eliase Palmeho, vyrobená pro palác mahárádži v Hajdarábádu.
Muzeum má v roce 2026 omezený provoz
Návštěva expozice si v roce 2026 žádá plánování: budova prochází postupnou rekonstrukcí a stálá expozice je nepřístupná. Otevřeno má být pouze v omezeném sezonním režimu od července do října, proto záleží na tom, co bude v době návštěvy možné zpřístupnit. Budova navíc není bezbariérová.
Sklářský příběh města může být součástí procházky i bez vstupu do muzea. Dlouhá tradice výroby skla a svítidel se výrazně propsala do identity Kamenického Šenova, muzeum je však v současnosti jen možnou, nikoli jistou zastávkou.
Do města lokálkou nebo po cyklostezce
Historický Kamenický motoráček spojuje Českou Kamenici s Kamenickým Šenovem. Nejde o celoroční běžný spoj, proto je při plánování cesty potřeba počítat s konkrétními provozními dny a jízdním řádem. Jízdu lze zařadit na začátek nebo konec výletu, pokud navazuje na další část programu.
Mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem vede také přibližně čtyřkilometrová cyklostezka s odbočkou do Prysku. Otevřena byla v září 2025, vede převážně podél historické železnice a je určena pěším i cyklistům. Na trase se mohou objevit omezení.