Štiřín leží v místní části Kamenice, zhruba 25 kilometrů jihovýchodně od centra Prahy. K zámku a parku se nyní nedá vyrazit jako do běžně přístupného návštěvnického areálu; podle aktuálních informací je možné si je prohlédnout především zvenku. Štiřín však stojí za pozornost i jako zastavení na přibližně dvacetikilometrové naučné stezce Krajinou barona Ringhoffera.
Stezka má deset informačních zastavení a propojuje mimo jiné Kamenici, Velké Popovice, rodinnou hrobku Ringhofferů a další místa přírodního parku Velkopopovicko. Samotný štiřínský areál je nemovitou kulturní památkou a zároveň územím s archeologickými nálezy. Jeho dějiny sahají ke středověké tvrzi: Chval ze Štiřína se v pramenech objevuje roku 1395, první zpráva o tvrzi pochází z roku 1417.
Od středověké tvrze k zámku Ringhofferů
Současná podoba zámku se začala rodit v polovině 18. století, kdy byla starší tvrz přestavěna v barokním stylu. Salm-Reifferscheidtové v letech 1751 až 1775 rozšířili areál o reprezentativní sídlo, park a rybník. Později Štiřín patřil knížeti Rohanovi a rodu Nostic-Rieneck.
V roce 1870 panství koupil František Ringhoffer. Jeho průmyslnická rodina, spojená mimo jiné s výrobou železničních vagónů, vlastnila Štiřín až do roku 1945 a proměnila zámek i jeho okolí. Úpravy kolem roku 1900 podle projektu architekta Jiřího Stibrala daly stavbě podobu blízkou té dnešní. Za Ringhofferů se v zámku zavedlo také elektrické osvětlení.
Zahrada, rybník a pestrý park
Okolí zámku tvoří víc než jen kulisa. Pravidelně uspořádaná francouzská zahrada přechází do volnější krajinářské části, která navazuje na okolní přírodu i oboru Březka. Zachovaly se tu pohledové osy, lesní lemy, solitérní stromy a skupiny domácích i cizokrajných dřevin.
Mezi vysazenými druhy jsou sekvojovce, metasekvoje, douglasky, tsugy, smrky, borovice, cypřišky, javory, duby a jilm vaz. Pozornost si zaslouží také rododendrony a azalky. Při obnově parku v 80. letech sem z Průhonic přemístili tisíce rostlin, včetně více než 800 stálezelených rododendronů a přes 400 opadavých azalek.
Na podobě parku se podílel dendrolog Camillo Karl Schneider i odborníci spojení s tvorbou Průhonického parku. Údaje o jeho rozloze se liší podle toho, jak je areál vymezen: užší historické pojetí uvádí přibližně 12 hektarů, širší areál se popisuje jako zhruba čtyřicetihektarový.
Štiřín a záchrana 810 dětí
Po konfiskaci majetku v roce 1945 se zámek zapojil do takzvané Akce zámky. Humanista Přemysl Pitter tehdy organizoval pomoc dětem, které přežily koncentrační tábory, i těm, jež po válce zůstávaly v internačních zařízeních. Péči zajišťoval ve Štiříně, Kamenici, Lojovicích a Olešovicích.
V zámcích našly zázemí děti různých národností a vyznání. Kamenice uvádí jejich celkový počet 810. Události připomíná pamětní deska na zámku a dávají areálu vedle architektonické také výraznou lidskou historii.
Od hotelového provozu k nejisté budoucnosti
Po roce 1948 sloužil zámek například ke školením a rekreaci, zatímco park postupně chátral. Obnova a stavební úpravy v letech 1985 až 1993 přinesly areálu hotelové a konferenční využití. Fungovalo tu ubytování, restaurace, wellness, konferenční prostory i devítijamkové golfové hřiště. Hospodářský dvůr, jehož historie sahá do období po třicetileté válce, byl obnoven do původní podoby v roce 1997.
Další vrstvu představuje Dům Atis, novodobá stavba architekta Vladimíra Kačera inspirovaná tvorbou Antoniho Gaudího a Friedensreicha Hundertwassera. Štiřín tak vedle historických částí zahrnuje i architekturu z novější doby.
V roce 2023 převzal areál Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který jej opakovaně nabízí k prodeji. Deváté aukční kolo v prosinci 2025 skončilo bez příhozu. Další elektronická aukce je plánována na 1. a 2. října 2026 s minimální cenou 720 milionů korun.