Kamenickou tvrz najdete na západním vyústění protáhlého náměstí v městysi Kamenice u Jihlavy. Jde o Kamenici v okrese Jihlava, tedy v Kraji Vysočina, nikoli o obec ve Středočeském kraji. Na první pohled může stavba působit nenápadně, při bližším prohlédnutí ale prozradí svou dlouhou historii: má nepravidelný půdorys, nestejně vysoká křídla, mohutná kamenná ostění i dochované klenby.
Od gotického jádra k renesančnímu sídlu
Přesné datum založení tvrze není doloženo. Její vznik se pravděpodobně pojí s počátky Kamenice a klade se do středověku, patrně do 14. století. Původní gotické jádro zásadně proměnila renesanční přestavba v 16. století. Část budovy tehdy dostala další patro a starší objekt se stal základem nového sídla.
Tvrz původně náležela třebíčskému benediktinskému klášteru. Po jeho zániku přešla spolu s městečkem do šlechtických rukou. V průběhu 16. století postupně přestala sloužit jako správní panské sídlo a změnila se spíše v soukromý majetek. Kolem roku 1556 ji podle urbovních zápisů získal Jiřík Krejčí jako gruntovní dům bez pozemků. Později k ní připojil pozemky, rybníky, mlýn a další nemovitosti.
Mezi další vlastníky patřili Martin a Jan Jelínkovi nebo Václav Hrdlička. Hrdličkovi tvrz vlastnili až do roku 1930, kdy ji koupila obec.
Fasádu zdobí sgrafita i staré nápisy
Renesanční podobu připomíná psaníčkové sgrafito na fasádě. Pochází z konce 16. století a při opravách ve druhé polovině 20. století bylo obnoveno. Nad vstupem jsou také znaky někdejších majitelů, mezi nimi Osovských z Doubravice, Žerotínů a Valdštejnů.
Na severním průčelí se dochovaly tři mravoučné nápisy psané švabachem. Věnují se štědrosti a poctivosti, odsuzují lakomství a připomínají hodnotu věrného přátelství. Znovu odkryty byly v roce 2009. Krátká poselství tak doplňují architekturu o pohled na hodnoty, které chtěli někdejší obyvatelé tvrze předat dál.
Klenuté místnosti a sklep ve skále
Budova se skládá ze dvou odlišných částí. Východní křídlo má patro a pod ním rozlehlý sklep vytesaný ve skále, západní část je přízemní. Severním vstupem se prochází do síně s renesanční valenou klenbou a dvěma křížovými výsečemi. Odtud vedou cesty do přízemních místností i ke schodišti do patra.
Na jižní straně tvrze je mělké podloubí. Za portálem se nachází menší síň se síťovou hřebínkovou klenbou. I tyto detaily ukazují, že zajímavosti stavby nekončí u její fasády.
Muzeum dějin Kamenice
Dnes tvrz funguje jako malé regionální muzeum a příležitostně také jako výstavní prostor. Expozice se věnuje dějinám Kamenice a místním osobnostem. Připomíná také Kateřinu z Valdštejna, sestru Albrechta z Valdštejna a manželku Karla Staršího ze Žerotína, která si tvrz podle regionálních materiálů zvolila za letní sídlo.
V objektu se konají komentované prohlídky i výstavy. V poslední době zde byly například fotografické výstavy a prezentace kreseb místního výtvarného kroužku. Pravidelnou otevírací dobu tvrz obvykle nemá, prohlídku je proto třeba domluvit předem na Úřadu městyse Kamenice nebo s aktuálním průvodcem; kontaktní údaje se mohou měnit. Vstupné bývá dobrovolné a turistickou známku lze koupit v tvrzi nebo na úřadě.
Zastávku je možné spojit s návštěvou kostela svatého Jakuba Většího, kaple svaté Anny, historických kašen nebo starého hřbitova. Kamenická tvrz tak může být součástí pěšího či cyklistického poznávání Vysočiny.