Bradlo leží asi kilometr jižně od Kamenice nad Lipou, na kopci vysokém přibližně 560 metrů. Pěšky sem lze dojít od města; cesta ke hřbitovu vede kolem zastavení křížové cesty. V lesním areálu se potkávají sakrální stavby, hroby i příběhy, které se v okolí předávají po generace.
Osm stran kaple svaté Máří Magdalény
Dominantou hřbitova je kaple svaté Máří Magdalény s neobvyklým osmibokým půdorysem. Úhlopříčka stavby měří zhruba 10,1 metru. Její vysokou šindelovou střechu završuje cibulka s lucernou a makovicí. Základy kaple se tradičně datují do roku 1348 a spojují s Dobešem II. z Bechyně, který měl u stavby zřídit také poustevnu.
Podoba kaple se během staletí měnila. Úpravy jsou spojovány s roky 1554, 1595 a 1840. Podle jednoho podání byly pilíře zazděny už v roce 1554, jiné spojuje rok 1595 se změnou klenby. Vypráví se také, že stavba bývala otevřená ze všech osmi stran a sloužila bohoslužbám nekatolíků. Jde však o místní tradici, nikoli o spolehlivě doloženou skutečnost.
V zadní části kaple je vsazen kamenný náhrobník Anny Marie hraběnky z Golzzů. Roku 1840 byla pod stavbou rozšířena krypta pro rodinu Geymüllerových. Vstup do hrobky podle městských materiálů uzavírá železná deska o hmotnosti přibližně 1 100 kilogramů.
Fresky a obraz, který zmizel
Při průzkumu v roce 1937 byly v kapli objeveny nezřetelné fresky pocházející z konce 16. století. Mezi postavami badatelé rozpoznali svatou Annu, kamenický zámek a klečícího světce, kterého doprovází sova a ďábel.
Původní hlavní obraz svaté Máří Magdalény byl v roce 1993 ukraden. Nový obraz vznikl podle zachované černobílé fotografie; namalovala jej brněnská malířka Kamila Veronika Planerová. V kapli byl posvěcen v červenci 2001.
Hřbitov a patnáct zastavení
Na Bradle se podle místních podkladů začalo pohřbívat v 18. století. Náhrobky rozložené mezi stromy a zastíněné lesní prostředí utvářejí tiché pietní místo. Objevuje se o něm také označení za jeden z nejkrásnějších lesních hřbitovů ve střední Evropě či v Evropě; jde ale o hodnotící tvrzení, nikoli oficiální titul.
Přístup ke hřbitovu lemuje patnáct kamenných zastavení křížové cesty. Roku 1765 ji nechala zřídit Marie Terezie z Golčů, rozená Hartigová. Původně vedla od Zámeckého rybníka na vrch Kalvárie, dnešní Melíšek, a její vybudování stálo 406 zlatých. Na Bradlo byla přenesena v roce 1806. Při obnově na začátku 90. let 20. století vytvořil nové obrazy zastavení Roman Brichcín technikou emailu a smaltu.
Luteránská pec na svahu
V jihozápadní části Bradla se nachází jeskynní útvar označovaný jako Luteránská nebo ariánská pec. Podle místní pověsti se v něm v době náboženských represí tajně scházeli nekatolíci, historické doklady takových setkání ale chybějí. Útvar leží v rozlehlém, hustě zalesněném svahu, obtížně se hledá a nevede k němu běžné turistické značení.
Kaple nemusí být mimo bohoslužby běžně přístupná. Konají se v ní bohoslužby při svátku svaté Máří Magdalény, při vzpomínce na zesnulé i při křesťanských pohřbech se mší. V areálu je třeba zachovat pietu; pátrání po Luteránské peci je nutné podřídit bezpečnosti, značení a respektu k okolním pozemkům.