V Kadově stačí dojít od parkoviště u obecního úřadu k protějšímu lesíku a jste u jednoho z nejznámějších viklanů jižních Čech. Oválný balvan měří přibližně 3,5 × 3,5 × 1,5 metru a váží kolem 29 tun. Jeho novodobý příběh je stejně pozoruhodný jako jeho geologický původ: opakovaně se ocitl na zemi a lidé ho znovu usazovali.
Viklan v malém lesíku
Kámen stojí na skalnatém podloží a dotýká se ho jen menší částí spodního povrchu. Právě toto uložení mu dříve umožňovalo mírný pohyb. Dnes je balvan po posledním usazení zajištěný proti pohybu.
Nejde o žulu v běžném smyslu, ale o biotitický až amfibol-biotitický granodiorit blatenského typu. Útvar vznikl selektivním zvětráváním: okolní hornina postupně erodovala, zatímco odolnější blok zůstal zachovaný. Viklan leží v nadmořské výšce přibližně 508 až 511 metrů na nízkém balvanitém pahorku.
Přírodní památka zahrnuje také skupinu starších dubů, která má charakter kyselé doubravy. Ochrana se tedy vztahuje nejen na samotný kámen, ale i na jeho okolí.
Opakované pády a návraty
Podle místní tradice a historických zpráv někdo viklan shodil koncem 19. století. Jako možné datum se uvádí rok 1893, přesný údaj ale není jednotný. Na zemi pak balvan zůstal až do roku 1983, kdy se jeho návratu ujal stavební inženýr Pavel Pavel. Později se proslavil experimenty s pohybem soch moai na Velikonočním ostrově.
Po několika letech kámen znovu spadl. V roce 1987 ho lidé opět usadili a zajistili klíny, které měly zabránit pohybu a dalšímu pádu. Další návrat na původní místo přišel v roce 2003.
V červnu 2023 se viklan sesunul znovu, pravděpodobně cizím zaviněním. Při pohybu se otočil asi o 60 stupňů a ocitl se v nebezpečné poloze. Záchranná akce se uskutečnila 9. září téhož roku. K usazení posloužily trámy, lana, klíny a hydraulické hevery; práce začala symbolicky v 9:09 a pokračovala přibližně do odpoledne.
Okruh mezi dalšími kamennými útvary
U viklanu začíná naučná stezka Okolím viklanu. Značený okruh měří přibližně šest kilometrů a má třináct zastavení. Vede přes Kadov a Vrbno, kolem rybníků, skalních mís, historických staveb i dalších balvanů.
Na trase jsou například Malý a Velký čertův náramek nebo takzvaný Obětní kámen. Jejich lidová jména doprovázejí různé pověsti, samotné útvary však vznikly přirozeným zvětráváním granodioritu. Také představa, že Kadovský viklan sloužil jako pohanské obětiště, patří k tradovaným domněnkám, nikoli k prokázaným historickým faktům.
Stezka je nenáročná a dá se projít pěšky nebo projet na kole. Podle turistických informací je většina trasy vhodná také pro kočárek, k některým kamenům v lese však cesty pro kočárky nevedou. V Kadově lze výlet doplnit o návštěvu kostela svatého Václava, tvrze nebo hrobky baronů z Lilgenau.
Ochrana přírodní památky
Kadovský viklan je přírodní památkou od roku 1985. Jejích hranice později upravilo nařízení Jihočeského kraje účinné od 25. března 2025. Chráněná plocha se tím zvětšila z původních 0,1133 hektaru na 0,1434 hektaru a její vymezení nově sleduje katastrální parcely.
Účelem ochrany je zachovat horninový blok nepoškozený a v jeho současném uložení. Do okolí proto není vhodné necitlivě zasahovat, odlamovat části horniny ani manipulovat s balvanem.
Kadovský viklan se řadí k pozoruhodným kamenným místům jižních Čech vedle Kosatínského viklanu u Bud a Božích kamenů u Kraselova. Vyniká spojením přírodního útvaru s příběhem opakovaných pokusů vrátit téměř třicetitunový kámen na jeho místo.