Kadovská tvrz stojí přímo na návsi, vedle kostela svatého Václava, fary a bývalého špitálu. Při výletě do obce nedaleko Blatné ji tak můžete poznat jako součást historického centra, nikoli jako osamocenou památku v krajině. Její dnešní podoba připomíná několik různých etap: šlechtické sídlo se změnilo v renesanční tvrz, později v sýpku a po období chátrání nyní prochází obnovou.
Středověké základy a renesanční proměna
Tvrz vznikla nejpozději v první polovině 14. století. Nálezy keramiky z prostoru nádvoří však připouštějí, že šlechtické sídlo zde mohlo stát už dříve. K nejstarším známým držitelům Kadova patřili Řesanští, případně Řezanovští z Kadova. Místní historie spojuje zdejší kostel také s Rackem ze Žihobec, který je roku 1362 uváděn jako jeho patron.
Stavba má nepravidelný půdorys ve tvaru písmene L. Severní a východní křídlo dnes obklopují otevřené nádvoří a za nejstarší část se považuje právě křídlo východní. Na jeho straně obrácené do nádvoří zůstaly stopy starších portálů, které vypovídají o postupném stavebním vývoji sídla.
Výraznou přestavbu přineslo 16. století, kdy tvrz vlastnili Zábořští z Brloha. Areál rozšířili a upravili v renesančním stylu. Dendrochronologický průzkum spojil důležité práce na severním křídle s rokem 1558. Tehdy získala obě průčelí renesanční štíty, které zdobí vlnité římsy a polosloupy.
Arkýř a stopy několika stavebních období
Jedním z nápadných prvků tvrze je polygonální arkýř přiléhající k severnímu křídlu. Jeho okna spočívají na mohutných kamenných krakorcích. Detail propojuje renesanční úpravy s gotickým způsobem stavění, který v této době ještě dozníval.
Na jižní fasádě severního křídla jsou dochovaná psaníčková sgrafita. Uvnitř se zachovaly trámové stropy a krovy, stejně jako valené a plackové klenby. Tvrz proto nepůsobí jako památka sjednocená do jediné historické podoby: vedle reprezentativních prvků jsou na ní patrné i pozdější stavební zásahy.
Od panského sídla k sýpce
V roce 1650 prodal Václav Zábořský z Brloha Kadov. Po dalších změnách vlastnictví byla obec roku 1677 připojena k Bezděkovu a o několik let později k lnářskému panství Tomáše Černína z Chudenic. Tvrz tak postupně přestala sloužit jako samostatné panské sídlo.
V pramenech se objevuje také kadovský pivovar, zmiňovaný přibližně k roku 1661. Zajímavá byla rovněž zahrada se vzácnými druhy květin a stromů. Příkopy lemovaly lípy s listy připomínajícími kněžské kvadrátky; tyto stromy byly pokáceny v roce 1749.
Po zániku rezidenční funkce získala tvrz hospodářské využití a sloužila jako sýpka. Prameny se v datování této proměny rozcházejí: uvádějí 18. století, rok 1829 i pozdější úpravy. Sýpka zde fungovala ještě ve druhé polovině 20. století, kdy objekt spravovalo Jednotné zemědělské družstvo Kadov. Poté stavba dlouhodobě chátrala.
Obnova a možnosti návštěvy
V roce 2017 tvrz koupil Tomáš Těmín a pustil se do záchrany nejohroženějších částí. Do roku 2021 byly zachráněny trámy severního křídla napadené dřevomorkou, opraveny statické poruchy krovu z roku 1683 a dostavěna zřícená část arkýře. Následovaly opravy dveří, osazení nových oken, odstranění navážky z nádvoří a archeologický i stavebněhistorický průzkum.
Záměrem majitele není využívat tvrz jako soukromé bydlení. Chce zachovat její historickou hodnotu a přiblížit návštěvníkům život nižší šlechty na venkovském sídle před Bílou horou. V plánu je také velká knihovna se sbírkou starých tisků ve druhém patře renesančního křídla; její dokončení ani běžný přístup veřejnosti nejsou potvrzené.
Jednou z dosavadních příležitostí k návštěvě byly komentované večerní prohlídky, které v červenci 2026 vedl sám majitel. Pravidelná návštěvní doba není doložena a tvrz zůstává v obnově. Před cestou je proto třeba zjistit aktuální možnosti u majitele nebo obce; bez předchozí dohody nelze počítat s volným vstupem do areálu.
Procházku po návsi lze spojit s kostelem svatého Václava, farou a bývalým špitálem. Dalším cílem v okolí je Kadovský viklan.