Při procházce Kadovem stojí za pozornost také areál místního hřbitova. Jeho dominantou je kaple Nalezení svatého Kříže, která vznikla jako sakrální stavba spojená s rodem Linckerů z Lutzenwicku. Pod její podlahou se nachází rodová hrobka a v okolí se dochovalo několik dalších prvků připomínajících minulost obce.
Kaple z druhé poloviny 19. století
Základní kámen kaple byl položen 25. dubna 1856. S její výstavbou je spojován hrabě Václav Lincker z Lutzenwicku, který se později stal jedním z pohřbených v podzemní hrobce. Stavba byla dokončena a vysvěcena roku 1863.
Architektura vychází z historizujících návratů ke starším stavebním slohům. Bývá popisována jako jednoduchá gotická, přesněji jde o gotizující či novogoticky pojatou stavbu. Zděná omítaná kaple má jednolodní dispozici a křížový půdorys. K hlavnímu prostoru přiléhá nízká předsíň, po stranách stojí polygonální schodišťové přístavky a nad celkem vystupuje hranolová věž.
Věž, kříž a stará márnice
Charakteristickou siluetu kapli dodává věž zakončená zvonovou střechou s lucernou. Další střechy jsou valbové a fasády původně členily lisenové rámy. Okna s půlkruhovým zakončením podtrhují střídmý historizující vzhled stavby.
Kaple stojí přímo u hřbitova, který doplňují lípy vysazené v jejím okolí. Uprostřed pohřebiště je železný kříž a součástí areálu je také úmrlčí komora, tedy někdejší márnice z roku 1887. Společně s kaplí připomínají nejen náboženský život, ale také každodenní fungování obce v minulosti.
Koho ukrývá podzemní hrobka
Podzemní prostor slouží jako místo posledního odpočinku členů rodu Linckerů. Historické záznamy zde uvádějí zakladatele kaple Václava hraběte Linckera, jeho manželku Annu de Arvay, hraběcího bratra Zikmunda a také Karla svobodného pána z Lilgenau s manželkou Annou Terezií. Regionální materiály hovoří celkem o šesti příslušnících rodu Linckerů pohřbených v této hrobce.
Kaple tak připomíná někdejší vazbu šlechtického rodu na panství Lnáře. Šlechtické rodiny v krajině nezanechávaly stopu pouze prostřednictvím zámků a dalších sídel, ale také stavbou kaplí, hřbitovů nebo zařízení určených k pomoci potřebným. Ke kapli kdysi vedlo stromořadí od chudobince, původní podobu této scenérie už však dnes nelze vnímat.
Kadovský hřbitov pamatuje staletí
Hřbitov měl být využíván už od roku 1680 a později se rozšiřoval. Jeden ze starších historických pramenů jej označuje za původně morový hřbitov; tento údaj je třeba chápat jako svědectví dobového pramene. Jisté je, že pohřebiště patří k dlouhodobým místům spojeným s historií Kadova.
V kapli se v minulosti několikrát ročně konaly fundační mše svaté. Stavba tedy nesloužila jen jako rodová hrobka, ale také jako duchovní místo pro místní komunitu a rod, který její vznik podpořil.
Klidné místo u kadovských památek
Kapli si lze prohlédnout v areálu nebo bezprostředním sousedství kadovského hřbitova. Zvenčí je patrná věž s lucernou, půdorys stavby, hřbitovní kříž i historická márnice. Pravidelná otevírací doba ani běžný přístup do interiéru a hrobky nejsou potvrzeny, proto je při zájmu o prohlídku potřeba obrátit se na obec nebo místní farnost.
Při návštěvě je nutné počítat s pietním charakterem místa a respektovat případný provoz hřbitova. Kaple Nalezení svatého Kříže může být součástí zastavení při poznávání Kadova, například spolu s kadovskou tvrzí. V malé stavbě se tu propojuje historie rodu Linckerů, panství Lnáře, místního pohřebiště i proměn obce.