Z Kadlína se k rozhledně na Hradišti dostanete krátkou cestou mezi poli. Návrší na pomezí Mělnicka a Mladoboleslavska je obklopené otevřenou krajinou, takže výhled neruší zástavba ani rušný turistický areál. Samotný vrch měří 314,2 metru nad mořem.
Výhled daleko za hranice okolí
Dřevěná rozhledna je vysoká 19,1 metru a vyhlídková plošina leží ve výšce 15 metrů. Za příznivého počasí z ní lze spatřit Bezděz, Ralsko, Ještěd, Jizerské hory i Krkonoše. Na opačné straně se otevírá pohled k Řípu, Milešovce v Českém středohoří a Vrátenské hoře s rozhlednou.
To, kam až pohled dosáhne, závisí na počasí a průzračnosti vzduchu. Při mimořádně dobré viditelnosti se mohou ukázat také pražské Hradčany a Žižkovský vysílač. Z nízkého návrší tak lze přehlédnout značnou část severních a středních Čech.
Šest set metrů naučnou stezkou
Stezka začíná na okraji Kadlína a k rozhledně vede zhruba 600 metrů. Nejprve pokračuje po asfaltové cestě mezi poli, u návrší pak navazuje pěšina podél pole. Trasa je nenáročná a lze ji projít jako krátký výlet.
Zastavení se věnují okolní krajině a přírodě, mimo jiné savcům, hmyzu, ptákům i polním plodinám. Podél cesty rostou alejové stromy a jsou zde směsi staročeských luk. Lavičky s informačními panely u návrší nabízejí prostor zastavit se a prohlédnout si krajinu i zblízka.
Kamenný podstavec jako kronika stavby
Pod dřevěnou konstrukcí zaujme kamenný podstavec s očíslovanými kameny. Čísla odkazují na dárce, kteří je přivezli z Kadlína, okolních obcí i vzdálenějších míst. K rozhledně putovalo přibližně dvě stě kamenů; informační tabule uvádí jména dárců a jejich původ. Zastoupeny jsou například Kralupy nad Vltavou, Mělník, Roudnice nad Labem a Praha.
Rozhledna se veřejnosti otevřela 9. září 2006 spolu s venkovskou expozicí v Kadlíně. Její stavbu zaplatily dotační prostředky a obecní rozpočet.
Návrší s dlouhou minulostí
Hradišť má také archeologickou minulost. Nálezy podle turistických materiálů dokládají osídlení už v mladší době kamenné. Patří k nim keramické nádoby a mísy, kamenné klíny i lidské a zvířecí kosti. S místem se pojí také vyprávění o opevnění a keltském osídlení, která náležejí k místním tradicím, nikoli k jednoznačně doloženým historickým faktům.
V novější době se zde těžil čedič a lom ukončil provoz v roce 1890. Dnešní rozhledna je další kapitolou proměn návrší.
Součást kadlínského okruhu
Rozhledna patří k projektu Sedm kadlínských zastavení. Výlet lze spojit s venkovským muzeem, jehož expozice představuje kovářské řemeslo, starou zemědělskou techniku, motyčky a polní plodiny. Do okruhu náleží také kostel svatého Jakuba Většího.
Do Kadlína se přijíždí autem a odtud je třeba sledovat dřevěné směrovky k Hradišti. K rozhledně se autem vjet nesmí; od konce přístupové cesty zbývá k věži méně než půl kilometru pěšky. Pro sezonu 2026 je rozhledna otevřená od konce března do konce října, denně od 9 do 19 hodin. Za deště, mlhy nebo silného větru může být uzavřena. Vstupné je dobrovolné a z bezpečnostních důvodů může být na věži současně nejvýše deset osob.