Od nábřeží Maxipsa Fíka je dobře vidět, jak se kadaňský hrad zvedá nad řekou. Jeho poloha na skalním masivu na okraji historického města spojila přirozenou obranu terénu s městským opevněním. Dnes tu návštěvníky čeká především prohlídka sklepení; samotný hrad je zároveň součástí živého města.
Královská pevnost na okraji města
Hrad vznikl kolem roku 1260 za Přemysla Otakara II., v době, kdy se Kadaň stala královským městem. Původně šlo o středoevropský kastel, tedy čtvercový areál s věžemi v nárožích. Pozdější stavební úpravy jeho raně gotický vzhled změnily, jeho obranné postavení ale zůstalo důležité.
Na rozdíl od hradů uprostřed měst stál ten kadaňský na jejich okraji. Hradby od něj vedly dvěma směry a obepínaly historické centrum. Kdyby město padlo, mohl hrad sloužit jako poslední obranný bod. Sídlil tu také královský purkrabí, který spravoval kadaňskou oblast. Během svých cest se zde zastavovali panovníci včetně Karla IV.
Středověké vrstvy pod pozdější podobou
Stavbu v průběhu staletí opakovaně poškodily požáry a úpravy ve 14. a 16. století změnily její podobu. V 16. století získala pozdně gotické a renesanční rysy. Za třicetileté války hrad poničila švédská vojska; po poškození v roce 1647 zůstal podle památkových údajů opuštěný.
V letech 1750 až 1755 nechala Marie Terezie hrad přestavět na kasárna. Vojenské využití jej uchránilo před úplným zánikem, ale zároveň potlačilo část jeho středověkého charakteru. Dne 1. října 1811 zasáhl Kadaň rozsáhlý požár a vyhořel i hrad, který tehdy stále sloužil jako kasárna. Po něm následovala klasicistní obnova, jež se promítla do dnešního vzhledu stavby.
Nejstarší části se zachovaly hlavně ve sklepení a v úsecích obvodových zdí přízemí. V podzemí jsou k vidění gotické stavební prvky, například zbytky ostění a okenních kružeb. Právě tam lze nejlépe rozeznat původní raně gotickou stavbu pod pozdějšími úpravami.
Prohlídka sklepení a hradní expozice
V nejlépe dochovaných podzemních prostorách je umístěna expozice Dějiny a vývoj kadaňského hradu. Věnuje se etapám výstavby a přestaveb, fungování hradu i jeho úloze v královské správě. Přibližuje také návštěvy panovníků, zástavní držitele a archeologické nálezy z průzkumů v 70. letech 20. století.
Hrad není rozsáhlým areálem s přístupnými sály a obytnými křídly, prohlídka se soustředí hlavně na sklepení a expozici. V dalších částech budovy sídlí Městská knihovna Kadaň a domov pro seniory. Objekt tak zůstává součástí každodenního života města.
Od hradu k městskému opevnění
Prohlídku lze spojit s procházkou po kadaňském opevnění. Patří k mimořádně zachovaným městským fortifikacím a tvořily je až tři pásy hradeb, parkány, bašty, věže, brány i příkopy. K památkově chráněnému areálu hradu náleží také ohradní zeď s parkánovým ochozem.
Trasa může pokračovat ke Svaté neboli Mikulovické bráně, Minoritské baště nebo radniční věži a dál historickým centrem. Z nábřeží Maxipsa Fíka se zase ukazuje vztah mezi skalním podložím, hradem, městskými hradbami a řekou. Komentované prohlídky bývají v sezoně dostupné o víkendech a svátcích; v červenci a srpnu obvykle od úterý do neděle. Mimo hlavní sezonu je třeba možnosti návštěvy ověřit předem.