V historickém centru Kadaně stačí odbočit z Mírového náměstí mezi domy čp. 76 a 77 a ocitnete se v průchodu širokém v nejužším místě pouhých 66,1 centimetru. Katova ulička je dlouhá zhruba 51 metrů a od roku 2007 figuruje v evidenci českých rekordů jako nejužší pojmenovaná ulice v zemi.
Na jejím konci se u domu čp. 190 otevírá přístup k hradebnímu parkánu. Objekt známý jako Katovna nebo Katův dům tak propojuje krátký průchod s trasou kolem kadaňského opevnění.
Průchod vybudovaný u městských hradeb
Katova ulička vznikla jako součást prvního pásu kadaňských hradeb na přelomu 13. a 14. století, případně na počátku 14. století. Ve stejné době byla zbudována také Katova branka. Dnešní podobu místa dotváří kamenná dlažba a gotický kamenný portál zakončený půlkruhovým obloukem. Nad průchodem jsou prampouchy, tedy oblouky spojující sousední domy. Některé mají stříšky ze sedlových tašek, jiné jsou z lomového kamene nebo cihel. Ulička je památkově chráněná.
Její poloha měla praktický důvod: umožňovala rychle přejít z centra k parkánům. To se hodilo zvláště při ohrožení města či obléhání. Katovou brankou se navíc dalo v naléhavé situaci vstoupit do Kadaně i v noci, kdy hlavní městské brány zůstávaly zavřené.
Průchod plnil také technickou úlohu. Odváděl přebytečnou vodu z náměstí, rybníků a kašen směrem k Bystřickému potoku na Špitálském předměstí. Ulička tedy nebyla jen spojnicí a součástí obrany, ale také součástí městského odvodnění.
Katovna, lazebník a příběh o jeptišce
Jméno uličky se pojí s Katovnou. Podle místní tradice v domě po staletí žili lidé spjatí s katovským řemeslem a průchod spojoval jejich sídlo s centrem města. V historických popisech se objevuje také kadaňský ras a později hlavní městský lazebník, který působil u lázní na břehu Bystřického potoka.
Představa, že kat právě tudy pravidelně chodil vykonávat popravy, je místním výkladem názvu, nikoli přesně doloženým faktem. Katův dům dnes slouží prodejně čajů a koření. Její sortiment připomíná tradiční spojování katů se znalostí bylin a ranhojičstvím.
S místem se vypráví také pověst o jeptišce z magdalenitského kláštera na Želině, která měla navázat zakázaný vztah s kadaňským katem. Podle příběhu ji za to zazdili v uličce a v noci se tam zjevuje spolu s duchem kata. Jde o legendu, ne o potvrzenou historickou událost.
Odtud pokračujte po parkánu
Od roku 2013 má ulička vlastní úřední název; předtím náležela k Sokolovské ulici. Místní jí však už dlouho říkali Katovka nebo Katova ulička. Její začátek přímo na Mírovém náměstí z ní dělá snadno dostupnou zastávku při prohlídce historického centra.
Za průchodem lze pokračovat přes Katův plácek po hradebním parkánu. Cesta vede k Minoritské baště, barbakánu Žatecké brány a dále ke Kadaňskému hradu. V nedaleké Minoritské baště je expozice Militaria zaměřená na vojenské a válečné dějiny města.
Ulička je veřejně průchozí, bez vstupného a bez pevně stanovené návštěvní doby. Kamenná dlažba je nerovná a průjezd široký 66,1 centimetru neumožňuje pohodlně projet rozměrným kočárkem či vozíkem; bezbariérovost není výslovně zaručena.