Zámek stojí v centru Kácova na svahu nad Sázavou. Zvenčí zaujme mimo jiné dlouhým světlíkem, který prochází několika podlažími, uvnitř pak návštěvníky čekají fresky a iluzivní malby. Památka nyní prochází rozsáhlou obnovou a běžné návštěvy nejsou možné. Individuální vstup lze domluvit předem s majitelem, pravidelná otevírací doba ani termín znovuotevření zatím stanoveny nejsou.
Tvrz, povstání a barokní přestavba
Předchůdcem zámku byla pravděpodobně mladší tvrz, která na místě vznikla v polovině 15. století. V roce 1627 ji během nevolnického povstání vyplenili vzbouření poddaní. Po období, kdy se majitelé panství střídali, získala Kácov roku 1726 Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská.
Zpustlý objekt nechala v letech 1727 až 1733 přestavět na barokní sídlo. Obdélná budova stojí ve svahu, takže její jižní průčelí je výrazně vyšší než severní. Nároží doplňují dvě věžovité části s cibulovými báněmi. S přestavbou se spojuje jméno stavitele Ferdinanda Václava Špačka, jeho přímá účast ale není spolehlivě doložena.
Jedním z neobvyklých architektonických prvků je podlouhlý nástavbový světlík. Osvětluje centrální halu i arkády a vede napříč podlažími. Svým řešením připomíná větší světlík na zámku v Ratibořicích. S barokní úpravou areálu souvisí také chodba ke kostelu, dlouhá přibližně 150 metrů.
Malby, které klamou oko
Na fasádách se zachovalo jedenáct slepých oken, která nejsou skutečnými otvory, ale malbami. Jsou na nich postavy mužů a žen v dobových oděvech, jako by vyhlížely ven a sledovaly dění pod zámkem.
Výzdoba pokračuje také v interiérech. Fresky vytvořil Karel Josef Moravini, dvorní malíř Anny Marie Františky Toskánské. V místnostech se střídají ornamenty, alegorie čtyř ročních dob a výjevy ze společenského života. Malíř pracoval také s iluzí: na stěnách se objevují namalovaná architektura, zahrady i exotické krajiny. Nechybějí biblické a antické výjevy, velbloudi ani dekorace inspirované Čínou.
Průzkum z roku 2013 zjistil, že původní barokní fresky zůstaly pod dvanácti vrstvami pozdějších vápenných nátěrů. Zámek tak během obnovy postupně odkrývá podobu, kterou po dlouhou dobu nebylo možné vidět.
Skrytá kaple a starší stavební vrstvy
Součástí zámku je zdobená barokní kaple se štukovou výzdobou, poškozeným oltářem a soškami andělů. Dochovaly se v ní také biblické výjevy. Horní část prostoru byla při necitlivých úpravách zazděna a kaple zůstala skrytá přibližně šest desetiletí. Znovu se otevřela v roce 2012.
Obnova přinesla také objevy starších podob stavby. Podle současného majitele byl odhalen například gotický portál a renesanční kaple s nápisy z Bible kralické. Barokní přestavba tedy předchozí historii místa zcela neodstranila, ale část z ní na dlouhou dobu překryla.
Od vrchnostenského sídla k nové podobě
Po smrti velkovévodkyně v roce 1741 přestal být zámek hlavním sídlem vrchnosti. Sloužil především správě panství a úředníkům. Po roce 1918 přešel do vlastnictví státu a využívala jej mimo jiné správa státních lesů; v budově byly také kanceláře a byty.
Městys Kácov získal zámek v roce 2008 a v roce 2017 jej prodal Jaroslavu Kubíčkovi, který zahájil rozsáhlou rekonstrukci. Před ní byl stav památky vážný: do střechy zatékalo, fasády se odlupovaly a severní křídlo mělo statické poruchy a trhliny ohrožující také freskovou výzdobu. První etapa oprav začala v roce 2018 střechou a fasádou, následovalo zajišťování severní části. Středočeský kraj v roce 2025 přispěl čtyřmi miliony korun na projekt statického zajištění a restaurování fresek.
Plány po dokončení obnovy počítají s muzeem, výstavními prostory a prohlídkovými okruhy. Zámek má nabídnout také zázemí pro spolky a komunitní aktivity, v hospodářské části se počítá s kavárnou. Dřívější muzejní nabídka představovala historii Kácovska, galerii, fotografie Posázaví, historické motocykly i několik desítek radiopřijímačů od krystalových přístrojů po tranzistorová rádia.