Na Tepenci u Jívové nečekají vysoké hradní zdi ani věže. Středověké jádro z velké části zmizelo při těžbě kamene a v terénu zůstaly jen málo výrazné stopy. Kopec nad Bělkovickým potokem má přesto pozoruhodnou historii: osídlen byl už v pravěku a později tu stál hrad, který měl střežit důležitou cestu mezi střední Moravou a Slezskem.
Od pravěkého opevnění k hradu
Ještě před vznikem hradu se na kopci žilo v pozdní době bronzové. Archeologové zdejší nálezy řadí k období popelnicových polí a slezsko-platěnické fázi. Po pravěkém opevnění se dochovaly zbytky valu a příkopu, které dnes nemusí být na první pohled patrné. Lokalita je evidována jako území s archeologickými nálezy první, tedy nejvyšší kategorie. To ale neznamená, že jsou všechny objekty objevené při výzkumech viditelné na povrchu.
Středověký hrad začal vznikat roku 1340. Dne 29. června koupil moravský markrabě Karel od olomouckého biskupa Jana Volka pozemek na hoře Tepenec. Stavba byla ve smluvní tradici označována jménem Twingenberg. Karel, pozdější císař Karel IV., chtěl mimo jiné zajistit ochranu Jívovské cesty, která propojovala oblasti střední Moravy a Slezska.
Hrad zmizel, život na kopci ne
Tepenec se stal součástí mocenských střetů mezi Joštem a Prokopem. Během první etapy bojů na něj zaútočili Prokopovi stoupenci a poškodili jej. Archeologická studie připouští, že po roce 1400 byl hrad znovu obležen a pobořen. Záznam z roku 1406 už jej popisuje jako pobořený; jeho konec proto nelze zjednodušit na jedinou jistou událost ani bez dalšího připsat Joštovým vojskům.
Záchranný archeologický výzkum v letech 2007 a 2008 odkryl pravěké i středověké nálezy a zahloubené objekty. Archeologové našli také pozůstatky tří zděných středověkých sklepů a cisternu. Dřevo použité v konstrukci cisterny bylo datováno do poloviny 16. století. Nálezy zároveň dokládají, že místo bylo znovu osídleno v 15. až 16. století. Označení hradu jako pustého či pobořeného tedy samo o sobě neznamená, že na kopci skončil veškerý život.
Sklepy, cisterna i další objekty jsou především výsledkem archeologického výzkumu, nikoli dochovanou výbavou přístupné zříceniny. Hradní jádro zničil kamenolom. Podle obce jsou dnes na vrchu patrné už jen nevýrazné zbytky příkopu a valu ve východním předhradí.
Terénní lokalita u kamenolomu
Tepenec není upraveným památkovým areálem s návštěvnickým zázemím. Přístup může souviset s omezeními v okolí kamenolomu a konkrétní trasa ani průchod poblíž lomu nejsou spolehlivě potvrzené. Nelze proto předpokládat, že cesta zakreslená v mapě nebo popsaná ve starším textu bude bezpečná a volně průchozí.
Při hledání místa je praktičtější zadat název Tepenec u Jívové; jednoznačně doložená poštovní adresa není k dispozici. Výraznější než viditelné pozůstatky je tu krajinná poloha kopce a souběh příběhů od pravěkého opevnění přes středověký hrad až po novověké osídlení.