Jistebnický zámek na adrese Táborská 196 není památkou, do níž by se dalo běžně vstoupit. Při pohledu zvenčí zaujme především nárožní věží vysokou přibližně 25 metrů a novogotickým vzhledem. Nejde přitom o starší zámeček na jistebnickém náměstí, ale o samostatnou stavbu na jižním až jihovýchodním okraji města.
Sídlo navržené i s parkem
Zámek nechal Otomar Nádherný z Borotína vystavět v letech 1878 až 1882. Dvoupatrová obdélná budova vznikla v duchu anglické gotiky, osobité podoby novogotiky inspirované tudorovskou architekturou. Koncepce areálu se však začala utvářet už před zahájením stavby: anglický krajinářský park byl založen v roce 1876 a zámek do něj přibyl až o několik let později.
V polovině 90. let 19. století se úpravám parku věnoval zahradní architekt František Thomayer. Navrhl mimo jiné parterové prostranství s bohatou květinovou výzdobou. Zahrada tak nebyla jen zeleným rámcem stavby, ale součástí reprezentativního sídla, kde se počítalo s cestami, výhledy i okrasnou vegetací.
Co se skrývá za novogotickou fasádou
V dokumentaci k zámku se zmiňují také dochované prvky interiéru: vitráže v novogotických oknech, kazetové stropy, dřevěné zárubně, vyřezávané dveře a drobné parkety. Mohou přiblížit, jak bylo aristokratické sídlo na konci 19. století vybaveno. Protože objekt není běžně otevřený veřejnosti, jeho současný vnitřní stav nelze z návštěvy zvenčí posoudit.
Po válce zámek využívala armáda
Po znárodnění po druhé světové válce převzala areál armáda, která jej začala využívat přibližně kolem roku 1950. V anglickém parku vzniklo zázemí pro vojenskou posádku a proměnilo původní charakter místa. V 90. letech se zámek po restituci vrátil potomkovi původních majitelů Petru Schollemu. Později se objevily plány na obnovu a možné využití pro ubytování nebo gastronomii; jejich současný stav ani dnešní vlastnické a provozní poměry nejsou jisté.
Uzavřený areál uprostřed Jistebnice
Zámek bývá v turistických popisech spojován také s oborou, oficiální podklady ale neupřesňují její rozsah, původ, druhy chované zvěře ani režim pro návštěvníky. Nelze tedy předpokládat, že je obora volně přístupná nebo že se dá procházet celým parkem. Vstup do areálu ani fotografování z bezprostřední blízkosti nejsou samozřejmostí; konkrétní režim lze ověřit u města nebo vlastníka. Zámek tak může být jedním bodem při poznávání Jistebnice spolu s historickým náměstím, starším zámečkem, městskými sady a krajinou Jistebnické vrchoviny.