Železniční stanice Jedlová je začátkem přechodu, který spojí několik nejvýraznějších míst Lužických hor. Od nádraží vede značená cesta přibližně tři kilometry na vrchol Jedlové, odkud lze pokračovat k Tolštejnu, přes osadu Lesné a rozcestí Pod Ptačincem na Luž a nakonec na Hvozd. Jako cíl se nabízí Krompach, odkud navazuje autobusové spojení.
Nejde o okruh, takže se není třeba vracet stejnou cestou. Počítejte ale s opakovanými výstupy a sestupy: střídají se tu lesy, louky, kamenité svahy i historické památky. Délka celé trasy závisí na zvolené variantě a konkrétní mapě. Samotný úsek mezi Tolštejnem a Krompachem měří přibližně 15 kilometrů a zahrnuje převýšení kolem 460 metrů.
Rozhledna na Jedlové otevírá výlet
Na 774 metrů vysoké Jedlové stojí kamenná rozhledna postavená v roce 1891. Věž měří 21 metrů, prošla opravou a po rekonstrukci se znovu otevřela v roce 1993. Jedlová je třetím nejvyšším vrcholem Lužických hor a za dobré viditelnosti se z ní nabízí kruhový výhled přes České středohoří a Krušné hory až k Ještědu a Krkonoším. Vidět jsou také části Horní Lužice a okolí polské hranice.
U rozhledny stojí pomník Friedricha Schillera. Na vrcholu funguje restaurace, která nabízí také ubytování; její provoz se stejně jako otevírací doba rozhledny může během roku měnit.
Tolštejn střežil cestu do Lužice
Z Jedlové pokračuje cesta ke zřícenině Tolštejna, která leží zhruba v 670 metrech nad mořem. Hrad je písemně doložen už roku 1337 a kdysi hlídal důležitou spojovací cestu z Čech do Lužice. Za třicetileté války, v roce 1642, jej oblehli a vypálili Švédové. Obnoven nebyl, takže dnes si tu lze prohlédnout pozůstatky hradu a vystoupat na upravené vyhlídky.
Pod zříceninou je historická restaurace, jejíž počátky sahají do roku 1865, a také možnost ubytování. Otevírací režim restaurace i pokladny se může měnit.
Přes Lesné na nejvyšší vrchol Lužických hor
Za Tolštejnem vede náročnější část trasy přes Lesné a rozcestí Pod Ptačincem směrem ke Krompachu a dále k Luži. Přibývá lesních úseků i kamenitých partií a na cestě se hodí mít dostatek vody, protože občerstvení může být otevřené jen sezónně.
Luž dosahuje výšky 793 metrů a je nejvyšším bodem Lužických i Žitavských hor. Vrchol leží přímo na česko-německé hranici, kde se potkává české a německé značení. Česká část hory je od roku 2011 přírodní rezervací, která chrání mimo jiné horské bučiny, kamenité svahy a cenné prostředí vrcholu.
Na Luži není běžně přístupná rozhledna s pravidelnou návštěvní dobou. Výhledy se otevírají z upravených míst na vrcholu a jejich dosah závisí na počasí. V rezervaci je potřeba zůstat na značených cestách a nerušit okolní vegetaci.
Poslední zastávka na hraničním Hvozdu
Po sestupu z Luže a dalším putování může být závěrečným vrcholem Hvozd, německy Hochwald. Mohutný dvouvrcholový znělcový masiv leží na česko-německé hranici a jeho hlavní vrchol dosahuje přibližně 749 metrů. Na jednom vrcholu stojí restaurace s vyhlídkovou terasou, na druhém rozhledna s restaurací Hochwald-Turmbaude. Věž byla obnovena na začátku 90. let a návštěvníkům se znovu otevřela v květnu 1992. Provoz občerstvení se řídí sezónou.
Z Hvozdu lze sejít do Krompachu a pokračovat autobusem. Návaznosti jsou méně spolehlivé než železniční doprava na začátku výletu, proto je třeba počítat s posledním spojem. Kdo nechce absolvovat celý přechod, může Hvozd vynechat a z Luže sestoupit směrem ke Svoru, případně si cestu rozdělit na dvě etapy s noclehem v okolí Luže, Dolní Světlé, Waltersdorfu nebo Krompachu.
Trasa vede chráněnou krajinou a místy přímo po státní hranici. Na celodenní putování se hodí pevná obuv, dostatek vody a offline mapa; na exponovaných vrcholech může být počasí výrazně horší než v údolí.