Od Jiřetína pod Jedlovou vede vzhůru na Křížovou horu cesta lemovaná drobnými zděnými kapličkami. Na vrchu vysokém 563 metrů se poutní areál přirozeně propojuje s okolním svahem: návštěvník postupuje mezi jednotlivými zastaveními a zároveň stoupá k vrcholu.
Příběh, který se váže k hoře
Podle místní legendy muselo za protireformace odejít z domova sedm bratrů. Nejmladší z nich měl nemocné nohy, a tak s ostatními nedokázal pokračovat. Vrátil se do rodného kraje, u paty hory vztyčil dřevěný kříž a modlil se. Tradice vypráví, že se poté uzdravil.
Jde o poutní vyprávění, nikoli o událost nezávisle doloženou historickými prameny. Legenda ale vysvětluje, proč se Křížová hora stala místem modlitby a proč se k ní váže cesta, na níž poutník postupně prochází pašijovými výjevy.
Jedenáct staveb, čtrnáct zastavení
Poutní místo vznikalo v letech 1759 až 1764 pod vedením místního faráře Gottfrieda Liessnera. Vysvěceno bylo 17. září 1764. Svahovou cestu lemovalo jedenáct rokokových kapliček s reliéfy, jejich počet se však neshoduje s počtem zastavení celé křížové cesty.
Čtrnáct zastavení tvoří vedle jedenácti kapliček také kaple Povýšení svatého Kříže, která představuje dvanácté a třinácté zastavení, a kaple Božího hrobu jako zastavení čtrnácté. Areál doplňuje Getsemanská zahrada s modlícím se Ježíšem a spícími apoštoly Petrem, Jakubem a Janem. K vidění je také socha Ecce homo a socha Panny Marie.
Památkový areál v krajině
Křížová hora i poutní areál jsou součástí městské památkové zóny Jiřetína pod Jedlovou. Za kulturní památku byl areál prohlášen v roce 1969. Obec usilovala o jeho celkovou obnovu od roku 1991 a za ni získal ocenění Památka roku 2017. Vítězství v této kategorii bylo vyhlášeno 22. března 2018.
Poutní celek tvoří kapličky, kaple i další náboženské výjevy, které jsou rozmístěné na svahu nad obcí. Vnitřní prostory ani všechny části areálu nemusí být přístupné vždy.