Z historického Jiřetína pod Jedlovou stoupá cesta na Křížovou horu, vrchol vysoký přibližně 563 metrů. Výlet není jen obyčejným výstupem do svahu: trasu lemují kapličky a sochy, které návštěvníka postupně přivádějí k vrcholovým stavbám poutního areálu. Architektura, umělecká výzdoba a okolní krajina tu vytvářejí promyšlený celek.
Místo opředené pověstí
Počátky poutního místa sahají do 18. století a spojují se především s jiřetínským farářem Gottfriedem Liessnerem. Místní tradice vypráví o sedmi bratrech, kteří museli během protireformace opustit svůj domov. Na hoře se jim měl zjevit Spasitel na kříži. Nejmladší z bratrů se podle pověsti později vrátil, vztyčil zde dřevěný kříž a po modlitbách se uzdravil.
Jde o příběh, který patří k místnímu vyprávění, nikoli k historicky doloženým událostem. Právě podobné legendy ale pomáhaly poutním místům získávat věhlas. Celý areál byl vysvěcen 17. září 1764. U hlavní kaple se uvádějí ještě další data: její základní kámen měl být položen roku 1783 a dokončena byla podle těchto údajů v roce 1796. Rok 1764 se tedy vztahuje k vysvěcení celého poutního místa, nikoli k dokončení této konkrétní stavby.
Kapličky, sochy a čtrnáct zastavení
Stěžejní část areálu tvoří křížová cesta s jedenácti zděnými výklenkovými kapličkami. Reliéfy v nich zachycují výjevy pašijového příběhu a při stoupání udávají rytmus celé pouti. Na začátku stojí Getsemanská zahrada se sochou modlícího se Ježíše a trojicí spících apoštolů – Petrem, Jakubem a Janem.
Mezi další díla v areálu patří například socha Ecce homo nebo postava Panny Marie. Jedenáct kapliček pokračuje vzhůru k vrcholu, kde na ně navazuje kaple Povýšení svatého Kříže. Ta představuje dvanácté a třinácté zastavení. Čtrnácté zastavení se nachází v kapli Božího hrobu, takže závěr cesty nesměřuje pouze k největší stavbě na vrcholu, ale pokračuje ještě k menší kapli.
Vrcholová kaple a gloriet
Hlavní stavba nese název kaple Povýšení svatého Kříže, běžně se jí říká také kaple svatého Kříže. Spolu s kaplí Božího hrobu tvoří nejvýše položenou část poutního místa. Západně od ní stojí polokruhový gloriet se sochou Neposkvrněné Panny Marie. Vznik glorietu se datuje do roku 1869 a za autora stavby i sochy je označován rumburský sochař Jakob Groh.
Uspořádání areálu je působivé právě díky jeho zasazení do terénu. Cesta začíná u historického města, postupně stoupá po svahu a jednotlivá zastavení rozdělují výstup do řady menších úseků. Vrcholová kaple pak přirozeně přebírá roli cíle, zatímco pohledová osa pokračuje ke kapli Božího hrobu. Křížová hora tak představuje příklad barokní poutní krajiny, kde se stavby, sochařská výzdoba a okolní prostor navzájem doplňují.
Obnova památkového areálu
Křížová hora je součástí městské památkové zóny Jiřetína pod Jedlovou a patří k výrazným dominantám historického sídla. Kulturní památkou byla prohlášena v roce 1969. Po letech chátrání začala roku 1991 rozsáhlá obnova, která postupně zahrnula kapli, schody, střechu, okapy, statiku hlavního oblouku i věž. Později se opravovala také kaple Panny Marie.
Za obnovu získala Křížová cesta ocenění Památka roku 2017, jehož vítězství bylo oznámeno v březnu 2018. Areál je přístupný jako kratší pěší výlet z Jiřetína pod Jedlovou a jeho prohlídku lze spojit s procházkou městskou památkovou zónou i dalšími místy v Lužických horách. Možnost prohlídky interiérů se může měnit podle aktuálního návštěvního režimu obce nebo místní farnosti.