Kernberg najdete severozápadně od Jindřichovic při silnici směrem na Dolní Rotavu. Dnes je v bývalém lomu voda, ale jeho stěny a geologická stavba připomínají, že zde kdysi stával sopečný vrch a později se těžil kámen. Přestože se lokalita někdy označuje jako lom v Rotavě, správně leží v obci Jindřichovice, v katastru Jindřichovice v Krušných horách.
Od sopečného vrchu k zatopené jámě
Původní Kernberg byl pozůstatkem vyhaslé sopky a převyšoval okolní náhorní planinu asi o 76 metrů. O zdejším lomu se píše už v roce 1785, intenzivnější průmyslové zpracování se ale rozvinulo později. Roku 1905 tu vznikla parní drtírna a třídírna, kde se zpracovával kámen a vyráběly také dlažební kostky.
Nejprve se těžilo ve stěnách. Postupně se práce přesunuly do hlubší jámy, která dosáhla přibližně 65 metrů pod povrch. Těžba trvala zhruba devadesát let a skončila v roce 1995, kdy byly podle uváděných údajů zásoby vyčerpány. V prvních poválečných letech se zde těžily desítky tisíc tun drtě; v 60. letech byla roční produkce výrazně vyšší.
Po ukončení provozu se jáma zaplnila vodou. Dnešní hladina tak uzavírá proměnu místa, kde přírodní vrch nahradil lom a po těžbě zůstalo zatopené prohloubení.
Kamenné sloupce a geologický význam
Horninu tvoří nefelinický bazanit, vulkanická hornina podobná čediči. Při jejím chladnutí vznikaly pravidelné pukliny a sloupcovité útvary. V někdejších lomových stěnách dosahovaly výšky až 40 metrů a připomínaly kamenné varhany. Jak těžba postupovala, původní sopečný vrch se postupně odtěžoval a podoba stěn se měnila.
Směrem do hloubky se těleso bazanitu zužuje jako nálevka. V jeho podpovrchové části jsou sloupce uspořádané převážně vodorovně až vějířovitě. Jihovýchodní stěna obsahuje také pyroklastické horniny s úlomky žuly. Zahlubováním lomu se odkrylo cenné geologické rozhraní v žule karlovarského plutonu. Odborný výzkum se zabýval výbušnými i výlevnými fázemi sopečné činnosti, stejně jako mineralogií a chemickým složením hornin.
Místo s omezeným přístupem
Zatopený lom využívají sportovní potápěči, nejde ale o veřejné koupaliště. Starší údaje o kvalitě vody samy o sobě nejsou doporučením ke koupání ani k jejímu používání. Kernberg leží na soukromém pozemku a u přístupové komunikace je závora; bez povolení do areálu vstupovat nelze.
Areál navíc není upravený jako běžný turistický cíl. Bývalé provozní objekty nebyly plně sanovány a v okolí se mohou nacházet skládky odpadu. Geologický význam lokality doplňuje její pietní historie: v okolí se za první světové války nacházel zajatecký tábor a lesní hřbitov.
Nezaměňovat s Rotavskými varhanami
Kamenné varhany v bývalých stěnách Kernbergu jsou označením pro sloupcovitou odlučnost horniny přímo v lomu. Rotavské varhany jsou naproti tomu samostatným skalním útvarem v širším okolí Rotavy, nikoli jiným názvem pro Kernberg.
Kernberg je veden v databázi významných geologických lokalit a náleží do národního geoparku Egeria. Jeho příběh zachycuje proměnu sopečného vrchu v průmyslový lom a následně v zatopenou jámu.