Na adrese náměstí Jana Karafiáta 162 v Jimramově sídlí muzeum, které spojuje literární odkaz, regionální historii a připomínku běžného života na Vysočině. Síň rodáků vznikla v někdejší Horní škole „U sv. Jana“, klasicistní budově stojící přímo v historickém centru městyse.
Škola, která se proměnila v muzeum
Budova byla postavena v roce 1801 z podnětu hraběte Antonína Belcrediho. Její původ dodnes připomínají iniciály A. H. B. a letopočet 1801 ve štítě. Jako škola sloužila až do roku 1986.
Po rekonstrukci uskutečněné v letech 1992 až 1994 dostal objekt nové využití. Síň rodáků byla otevřena v prosinci 1998 a její expozice dnes nabízejí několik pohledů na Jimramov, jeho okolí i lidi, kteří jsou s tímto krajem spojeni.
Jan Karafiát a svět Broučků
Nejvýraznější částí návštěvy je expozice věnovaná Janu Karafiátovi, jimramovskému rodákovi a autorovi knihy Broučci. Představuje jeho život i tvorbu a připomíná také jeho osobní zázemí. Mezi vystavenými předměty je například původní nábytek, který se ke spisovateli vztahuje.
Literární atmosféru doplňuje rozměrné dioráma od Jiřího Trnky. Loutkový výjev měl podle turistických materiálů původně vzniknout pro mezinárodní výstavu v New Yorku v roce 1938. Díky němu expozice nepůsobí pouze jako soubor dokumentů, ale přibližuje také obrazový svět příběhu, který znají celé generace českých čtenářů.
Po stopách Jana Karafiáta lze pokračovat i venku. V Jimramově se nachází jeho rodný dům s pamětní deskou a okolní historické centrum je městskou památkovou zónou. Samotné muzeum stojí nedaleko sochy svatého Jana Nepomuckého.
Rodáci, jejichž životy vedly daleko od Jimramova
Síň rodáků nepřipomíná jen autora Broučků. Část expozice představuje také další osobnosti spojené s Jimramovem a širším okolím. Patří mezi ně bratři Alois a Vilém Mrštíkové, duchovní a spisovatel Matěj Josef Sychra, Michal Blažek, František Žemlička, Čeňek Dobiáš a Bohuslav Kozák.
Mezi pozoruhodné příběhy patří také osud Karla Slavíčka. Tento jezuita byl matematikem, astronomem i hudebníkem a jako misionář působil v Číně u císařského dvora. Jeho život připomíná, že významné osobnosti mohly pocházet i z menších měst, přestože jejich další působení zasáhlo vzdálené části světa.
Každodennost na Vysočině
Expozice Život na Vysočině se místo známých jmen zaměřuje na obyčejný denní život. Ukazuje předměty běžné potřeby a prostředí, v němž lidé v regionu žili, pracovali i odpočívali. Součástí této části je také betlém od místního řezbáře pana Pivoňky.
Právě vedle sebe postavené osobní příběhy, literární památky a věci z každodenního života dávají návštěvě různorodý charakter. Jimramov tu není představen pouze jako rodiště významných osobností, ale také jako místo s konkrétní podobou a vlastní atmosférou.
Kdy se do Síně rodáků vydat
V červenci a srpnu bývá muzeum otevřené od úterý do neděle dopoledne i odpoledne. Mimo hlavní sezonu je možné domluvit návštěvu předem telefonicky na čísle +420 604 888 933. Po předchozí dohodě lze zajistit také komentovanou prohlídku; průvodcovské služby jsou dostupné v angličtině, němčině a francouzštině.