Výlet můžete začít u rozhledny na vrcholu Děčínského Sněžníku. Za dobrého počasí se odtud otevírá výhled na českou krajinu i Sasko. V dálce lze zahlédnout Milešovku, Bezděz, Ještěd, Krkonoše, pevnost Königstein nebo věže drážďanských kostelů. Odtud se naučná stezka Zapomenuté pohraničí vydává přes lesy, skály a rekreační osady směrem k východním Krušným horám.
Proměnlivá krajina severních Čech
Trasa postupně propojuje Děčínský Sněžník, Ostrov, Rájec, Nový Dvůr, Petrovice, Krásný Les a Adolfov. V úvodní části prochází územím CHKO Labské pískovce. Lesní cesty se tu střídají s pískovcovými skalami, stěnami a soutěskami. Za Petrovicemi se ráz okolí mění a stezka pokračuje k přírodnímu parku Východní Krušné hory.
Během putování tak člověk sleduje nejen jednotlivá místa, ale i proměnu celé krajiny. Pískovcový terén postupně ustupuje otevřenějším loukám a vyšším polohám Krušných hor. Výlet proto spojuje dvě odlišné oblasti severních Čech a během jediné trasy ukazuje jejich rozdílnou geologii, lesy i způsob využití krajiny.
Příběhy cest, obcí a hranice
Na stezce se nachází přibližně 19 informačních zastavení. Tabule se věnují Děčínskému Sněžníku a jeho rozhledně, místní geologii, pískovcovým skalám, lesům i přírodním rezervacím. Dozvíte se také o obcích, starých cestách, agrárních valech a pohraniční stráži.
Důležitou součástí trasy je historie zdejšího pohraničí. V průběhu desetiletí se měnilo osídlení i význam jednotlivých spojnic mezi obcemi. Hranice zde nebyla jen zakreslená na mapě, ale zasahovala do každodenního života. Některá místa připomínají zaniklé nebo proměněné osídlení, jinde minulost zůstala patrná hlavně v terénu, například v podobě nenápadných valů či starých cest.
Rašeliniště, Špičák a skalní svět
Stezka prochází nebo navazuje na několik cenných přírodních lokalit. Patří k nim přírodní rezervace Rájecké rašeliniště, Niva Olšového potoka a Špičák. Na vrchu Špičák stojí za pozornost rekonstruovaný kříž. V okolí Děčínského Sněžníku se nacházejí také jeskyně a další skalní útvary typické pro zdejší pískovcovou krajinu.
Rozhledna je výrazným bodem na začátku, zajímavosti ale pokračují i daleko za ní. Cestou se objevují průhledy mezi stromy, zbytky někdejších spojení, drobné terénní pozůstatky i připomínky života v pohraničí. Mnohé z nich nejsou nápadné na první pohled, a právě proto se vyplatí věnovat pozornost informačním tabulím i samotnému okolí stezky.
Co vědět před celodenním putováním
Délka trasy se podle konkrétního podkladu uvádí rozdílně, přibližně 20 až 25 kilometrů. Stezka končí v Adolfově, takže nejde o krátkou procházku, ale o celodenní výlet, u kterého je potřeba počítat se směrem cesty, návratem z cíle i zásobami. Náročnost se mění podle zvoleného úseku, protože trasa vede územím několika obcí a střídá různé typy terénu.
K rozhledně na Děčínském Sněžníku se dá vyrazit z místní části Sněžník. Výstup měří přibližně 1,5 až 2 kilometry a překonává převýšení kolem 135 metrů. Na vrchol není běžně povolen vjezd motorových vozidel. Občerstvení lze podle aktuální situace hledat u Sněžníku, v Ostrově, Tisé nebo Petrovicích; provoz jednotlivých podniků je proto před cestou potřeba zohlednit.
Zapomenuté pohraničí vzniklo díky spolupráci obcí, spolku, studentů a pedagogů Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Jeho jednotlivá zastavení propojují přírodu s pamětí místa: od vyhlídky na pískovcové stolové hoře až po cesty a horskou krajinu na okraji východních Krušných hor.